Financování biodiverzity: Jaký je aktuální stav a cíle?
Dne 26. září 2023 se uskutečnilo mimořádné jednání platformy Evropské komise pro biodiverzitu (EUBP), tentokrát se zaměřením na financování agendy biologické rozmanitosti. Generální ředitelství pro životní prostředí se ve spolupráci s dalšími generálními ředitelstvími zaměřilo nejen na aktuální stav, ale také na výzvy a důležité kroky v oblasti zvýšení míry využití unijních finančních nástrojů. Setkání se zúčastnila řada členských zemí EU, dohromady bylo připojeno přes 90 účastníků, včetně zástupců Ministerstva životního prostředí či Ministerstva financí ČR. Jaký tedy je aktuální stav a dokáže ČR naplnit strategické cíle v oblasti financování ochrany přírody?
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 20301 odhaduje, že pro dosažení svých cílů bude nutné zajistit každoročně 20 mld. EUR, a to prostřednictvím rozpočtu EU, rozpočtu členských států a soukromého sektoru. Dle aktuální komplexní studie Evropské komise2 je však potřebná částka reálně větší, a to více než dvojnásobně. Nové vyčíslení obsahuje mimo jiné náklady předpokládané v souvislosti s prováděním nařízení o obnově přírody (6 až 8 mld. EUR/rok) a potřeby soustavy Natura 2000 a zelené infrastruktury (10,2 mld. EUR/rok) – celkem se tedy jedná o 48 mld. EUR ročně. Potřeby soustavy Natura 2000 byly přitom vyčísleny v jednotném Prioritním akčním rámci na úrovni EU, finalizovaném v dubnu.
Se strategickými cíli v oblasti ochrany a obnovy přírody samozřejmě pracuje také Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–20273, který na výdaje související s biodiverzitou stanovuje vyčlenit (z celkového rozpočtu EU) 7,5 % v roce 2024 a v letech 2026 a 2027 pak minimálně 10 %. Aktuální návrh rozpočtu EU na rok 2024 je však od těchto plánů značně odchýlen. Přestože na rok 2024 plánuje vyčlenit 7,9 % (což je o 0,4 % více než předpokládal závazek), na roky 2026 a 2027 vyčleňuje pouze 8,6 a 8,4 % z celkového rozpočtu (a tato hodnota tedy za desetiprocentní ambicí zaostává). Je nutné poznamenat, že v prosinci minulého roku byl navíc v Montrealu schválen nový Globální Rámec pro ochranu biologické rozmanitosti, jehož cílem je mimo jiné globální financování biodiverzity do roku 2025 zdvojnásobit a do roku 2030 dokonce ztrojnásobit. Plány nastíněné v rámci VFR však tyto cíle nereflektují, ačkoliv oproti minulému VFR (2014-2020) došlo k navýšení financí na ochranu přírody ve všech významných programech.
Tento deficit by dle Evropské komise mohl napravit přístup samotných členských států při konkrétním nastavování programů, zejména Společné zemědělské politiky (SZP) a fondů soudržnosti. Další navyšování alokací na biodiverzitu je, při současné situaci VFR, možné pouze pod vedením jednotlivých států. Evropská komise také počítá s přispěním financí ze státních rozpočtů, v tomto ohledu odhaduje potenciál až 14 mld. EUR ročně. Další snahy o mobilizaci zdrojů cílí obzvláště na soukromý sektor a finance podniků, firem, bank a dalších institucí.
Zejména zmíněná SZP pro období 2023–20274 poskytuje největší potenciál příspěvku k financování biologické rozmanitosti. Z celkové alokace programu je na ni vyčleněno 16,9 %. Jedná se o největší příspěvek financí v této oblasti, neboť z celkového rozpočtu EU na biodiverzitu tvoří SZP až 57 %, zbylých 43 % je pokryto například fondy kohezní politiky a dalšími zdroji. Tato hodnota vychází z nové metodiky sledování stavu biodiverzity SZP5, která je založena na vazbách mezi každou intervencí k biodiverzitě a třemi specifickými cíli SZP v oblasti životního prostředí a klimatu. Cíle jsou reflektovány na úrovni národních strategických plánů SZP, ve vazbě na ekoschémata a intervence rozvoje venkova. K cílům biologické rozmanitosti dle této metodiky přispívají i přímé platby a platby ANC (platby v oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními), protože podléhají tzv. standardům dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, dále zamezují opuštění hospodaření, a z tohoto hlediska přispívají k zachování biologické rozmanitosti.
Deset cílů Společné zemědělské politiky EU na roky 2023-2027. Na oblast biodiverzity cílí zejména změna klimatu, péče o životní prostředí a krajina.
Na národní úrovni se významné změny Strategického plánu SZP 2023-20276 nepředpokládají, například navýšení rozpočtu opatření přispívajících ke zlepšení stavu biodiverzity. Určitou roli v tom hraje i skutečnost, že (nejen) na úrovni EU je možné sledovat posun od ryze environmentálních témat směrem k otázce potravinové bezpečnosti či obnovitelných zdrojů energie, zejména v důsledku ruské agrese na Ukrajině.
V rámci zasedání EUBP byly představeny také další potenciálně významné zdroje financí, jedná se zejména o fondy kohezní politiky, program Horizon Europe, Green Assist, Invest EU, oblast ETS (obchodování s emisními povolenkami), Nástroj technické podpory či další zdroje včetně programu LIFE. Závěrečný blok platformy byl věnován sdílení zkušeností s těmito zdroji mezi členskými státy. Společným jmenovatelem byly následující problémy – obecně nedostatečná komunikace mezi subjekty a aktéry, kteří rozhodují o nastavování systému dotačních politik, nedostatek kapacit k využití potenciálu zdrojů či vysoká náročnost a administrativní zatížení při získávání finančních prostředků z unijních zdrojů. Mezi doporučeními zazněla například potřeba podpory výměny informací mezi sektory, vytváření cílené odborné podpory osobám, které rozhodují o nastavení finančních nástrojů, nutnost adekvátně revidovat administrativní požadavky a přístup k veřejným prostředkům na národní úrovni a v neposlední řadě zintenzivnění snahy učinit z ochrany biodiverzity celospolečenské téma.
Zazněly též pozitivní odezvy na Prioritní akční rámce pro soustavu Natura 2000, které pomáhají identifikovat a kategorizovat potřebné finance na tuto soustavu na národní úrovni. Velmi důležité bylo konstatování, že přístup k tomuto dokumentu by, s ohledem na jeho význam a bohatý věcný obsah, měl být odlišný, než je tomu dosud. Potřeba jeho existence totiž vyplývá z unijního práva – směrnice „o stanovištích“ a měl by tedy hrát zásadní roli při nastavování finančních zdrojů včetně SZP, která je sice hlavním potenciálním zdrojem financí na biodiverzitu, zároveň je však neudržitelný způsob zemědělského hospodaření jednou z hlavních příčin jejího úbytku. Nastavování systému by tedy mělo – nepřekvapivě – daleko více směřovat k synergii environmentálních a produkčních cílů.
1 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0380&from=BG
4 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021R2115
6 https://eagri.cz/public/portal/mze/dotace/szp-pro-obdobi-2021-2027
