Případové studie

Obecně řečeno, „případová studie“ (case study) představuje jednu z metod kvalitativního (i kvantitativního) výzkumu. Zjednodušeně ji lze charakterizovat jako detailní a hloubkové studium jednoho či několika málo případů, fenoménů na konkrétně vybraném místě. Stojí přitom na předpokladu, že důkladné prozkoumání jednoho případu napomůže porozumění případům podobným. Zároveň si ze své podstaty neklade nárok na statistickou zobecnitelnost.

V rámci projektu Jedna příroda jsou realizovány 3 případové studie ve 3 chráněných územích, jejichž cílem je ověřit stanovené postupy biofyzikálního a ekonomického hodnocení ekosystémových služeb (ES) a které jsou součástí tzv. socio-kulturního hodnocení ekosystémových služeb. Zatímco biofyzikální přístupy zahrnují modelování a indikátory ekosystémových služeb v biofyzikálních jednotkách, ekonomické hodnocení oceňuje ekosystémové služby pomocí postupů ekonomického hodnocení (např. metoda netržního oceňování), socio-kulturní přístup se snaží porozumět společenským (individuálním i skupinovým) preferencím ES, potřebám a přáním aktérů ve vztahu k nim, snaží se odhalit emoční a etické vazby lidí k přírodě a krajině, zmapovat synergie či možné rozpory a konflikty mezi jednotlivými ekosystémovými službami.

Jedním z možných nástrojů socio-kulturního hodnocení jsou – v zahraničí již poměrně zavedené – participativní metody, kterými budou případové studie realizovány v projektu Jedna příroda. V každé ze tří oblastí realizace studií proběhne v letech 2021–2024 série 4 participativních seminářů s identifikovanými aktéry, kteří jsou potenciálními uživateli výsledků hodnocení ekosystémových služeb a zároveň jejich aktivity ES ve studovaných lokalitách významně ovlivňují. Ke konci roku roku 2022 jsou za námi dvě série participativních seminářů.

Analýza a identifikace aktérů je prvním důležitým krokem při přípravě participativních seminářů. Pozornost se při tom zaměřila na následující skupiny místních uživatelů:

vodohospodáři, lesníci, zemědělci
místní správa a samospráva
místní obyvatelé, vlastníci a uživatelé pozemků
poskytovatelé služeb v turismu
nevládní neziskové organizace

Samozřejmě ne vždy dotyčný účastník zapadá přesně do dotyčné kategorie, nicméně to není důležité.

Tématem prvního kola seminářů, jež proběhly na jaře 2022, byla participativní identifikace ekosystémových služeb a jejich prioritizace. Cílem bylo získat informace o tom, které ekosystémové služby jsou pro jednotlivé skupiny aktérů důležité a proč, jaké se v dané lokalitě vyskytují a jsou nejčastěji zmiňovány. Identifikace a hodnocení probíhaly pomocí „IPBES hry“, ve které „hráči“ pomocí karet znázorňujících jednotlivé přínosy přírody (ES) podle klasifikace IPBES prioritizují jednotlivé přínosy v dané lokalitě. Během skupinových diskuzí byl potom vybrán nejvýznamnější přínos.

IPBES hra má dvojí účel: jednak podněcuje dotazované k zamyšlení nad tím, co pro ně daná ekosystémová služby znamená (a poskytuje tak kvalitativní informace), zároveň lze hodnocením ES podle příslušných kritérií získat jejich kvantitativní pořadí a vzájemně je srovnávat. Další z vedlejších efektů hry je proces deliberace, který je nutnou součástí.

Článek o prvním kole seminářů si můžete přečíst zde.

Na podzim roku 2022 se navázalo druhým kolem participativních seminářů. S využitím IPBES hry se přistoupilo k vyplnění tzv. matice ekosystémových služeb, v níž aktéři vyjadřovali, v jaké míře poskytují ekosystémy dominantní ve studované lokalitě vybrané ekosystémové služby (vypriorotizované z předchozího semináře). Práce s maticí přitom poskytla kvantitativní data získaná participativním způsobem, získáváme však i kvalitativní data. Ve druhé části se pak přítomní aktéři zamýšleli nad interakcemi mezi jednotlivými přínosy ekosystémů, prohlubují tak znalosti o ekosystémových službách a zároveň přispívají k pochopení místních specifik. Tato matice slouží dále ke zjištění synergií a trade-off mezi jednotlivými službami a poskytují tak základ pro budoucí výstup mapu trade off a synergií. Přečtěte si rozhovor s jedním z účastníků druhého kola seminářů.

Třetí kolo seminářů proběhlo koncem května 2023. Tentokréte bylo na téma protichůdné zájmy v oblastech (neboli „trade-offs“). Účastníci za pomoci výzkumníka z organizačního týmu vyplňovali pracovní listy zahrnující řadu otevřených i uzavřených otázek, jejichž cílem bylo reflektovat témata optikou své profesní skupiny. Z odpovědí následně organizační tým vyhodnotil preference stakeholderů v zájmových lokalitách k ekosystémovým službám a jejich pohled na ekosystémové služby, jež si navzájem „konkurují“

Poslední čtvrté kolo participativních seminářů proběhlo na konci února 2024. Hlavní náplň čtvrtého setkání tvořila společná diskuze všech účastníků u kulatého stolu. Diskuze se točila kolem tří hlavních témat, která rozvíjela a doplňovala získané poznatky z předchozích seminářů.

Vznikl také informační leták o participativním hodnocení ekosystémových služeb.

Případové studie probíhají ve třech chráněných krajinných oblastech, přitom vždy zahrnují ve velké míře území soustavy Natura 2000. Zvoleny do případových studií byly mj. vzhledem k vybraným ekosystémovým službám, které tato území poskytují, poloze v České republice nebo také vzhledem k předchozím výzkumným zkušenostem z lokality. Níže stručně představujeme jejich fyzicko-geografické charakteristiky, které z nich činí unikátní území v rámci studie případových studií v projektu Jedna příroda.

CHKO Třeboňsko

Za dnešní podobou malebné třeboňské krajiny stojí v první řadě odlišný geologický vývoj Českého masivu od jeho ostatních částí, kdy byly starší horniny zality sladkou vodou a překryty silnou vrstvou sedimentů. Do nich později řeka Lužnice vepsala četné meandry, slepá ramena a tůně zarůstající rašeliníkem.

Druhý výrazný vliv je lidský v podobě kultivace mokřadní krajiny a vytvoření rozsáhlé soustavy rybníků a umělých vodních kanálů, kde se přesto dodnes nacházejí mimořádně cenné přírodní hodnoty. První rybníky byly budovány koncem 14. století, ke skutečné renesanci rybníkářství došlo až v 16. století. Tradiční hospodaření na rybnících nebylo v rozporu s přírodou a vedlo ke vzniku unikátních rybničních a mokřadních ekosystémů. Proto bylo Třeboňsko vyhlášeno jednou ze šesti biosférických rezervací UNESCO.

CHKO Třeboňsko – Chlumecká soustava. Foto: Vladimír Kunc

CHKO Křivoklátsko

Je krajina výjimečná rozsáhlým lesním komplexem v srdci Čech. Složení lesních porostů je velmi pestré, s vysokým podílem porostů přirozených. Řeka Berounka se během tisíciletí zařízla do hlubokého údolí, jehož strmé stráně nesou vegetaci rozmanitých společenstev. Jinde zase na některých vrcholcích najdeme tzv. pleše – bezlesí se suchomilnými trávníky a keři. Míra druhové rozmanitosti je zde opravdu vysoká: přes 1800 druhů cévnatých rostlin, 80 druhů původních dřevin a 155 druhů ptáků. Bohatství se v podobě miliony let starých zkamenělin ukrývá i v zemi. Stejně jako Třeboňsko patří i Křivoklátsko mezi biosférické rezervace. V současné době probíhá opětovná diskuze nad zřízením národního parku v rámci 1. zóny CHKO Křivoklátsko.

CHKO Křivoklátsko – Pohled z PR Čertova skála na údolní louky u Kouřimacké rybárny. Foto: Petr Hůla

CHKO Slavkovský les (Sokolovsko)

V trojúhelníku mezi lázeňskými městy se nachází „ostrov lesní zeleně“, Slavkovský les. Ukrývá v sobě pestré přírodní bohatství v podobě rozsáhlých rašelinišť, vřesovišť, mokřadních a slatinných luk, unikátní hadcové květeny, minerálních pramenů a mofet, najdeme zde ale i zachovalé bučiny či údolí meandrujících řek. Mimořádný význam má zdejší oblast mimo jiné díky vzácným rostlinám vázaným na ojedinělé hadcové podloží. Jde navíc o území s bohatou hornickou historií. Dnes zde najdeme množství výsypek, které vytvářejí soustavu lesních i nelesních ekosystémů vzniklých rekultivací či spontánní sukcesí na hromadách hlušiny, která vzniká jako odpad při těžbě nerostných surovin.

CHKO Slavkovský les – Pohled od města Loket. Foto: Mgr. Přemysl Tájek