Projekt Jedna příroda uspořádal poslední ze série tří kulatých stolů k tématu financování soustavy Natura 2000. V rámci interní diskuse se zástupci státní správy soustředili na problematiku prioritizace v ochraně přírody a potenciál využití dalších finančních nástrojů. Jaký je tedy výhled do budoucna? Jak s dostupnými zdroji efektivně pracovat? A jak k této aktivitě přispívá náš projekt?

Po prezentaci Anny Botové z Ministerstva životního prostředí (MŽP), shrnující aktuální stav dostupných evropských i národních zdrojů, zavedli účastníci kulatého stolu diskusi k tématu využívání finančních zdrojů na ochranu přírody. MŽP je schopno poměrně flexibilně využívat prostředky z různých zdrojů a kombinovat jejich využití podle potřeby. Nicméně aktuální nastavení financování ochrany přírody je závislé na příjmech z EU poměrně významně, a jako takové je nesystémové a neudržitelné. V budoucnu se navíc očekává snížení podpory ze strany EU. Je proto třeba více než v minulých letech, průběžně vyhodnocovat, zda jsou dostupné zdroje vynakládány efektivně a přímo na prioritní opatření.

Michael Hošek z DH&P CONSERVATION představil základní přístup ke zpoplatnění vstupu nejen do chráněných území v zahraničí.

Účastníci kulatého stolu se shodli na potřebě adaptovat se na to, že v budoucnu nemusí být takový objem financí, nebo ne v takovém rozsahu, jako je nyní. Jedním z řešení, které se nabízí, je například posilování spolupráce s veřejnou sférou, ale také možnost zavedení poplatků za vstup jako v jiných zemích. V rámci této debaty nejprve Michael Hošek z DH&P CONSERVATION představil základní přístup ke zpoplatnění vstupu nejen do chráněných území v zahraničí.

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch následně prezentoval současný stav financování Krkonošského národního parku a výzvy pro další období včetně návrhů řešení. Upozornil zejména na přetrvávající problém struktury rozpočtu, který je jako takový doposud dostačující a pokrývá nezbytné výdaje, nicméně 29 % tvoří tržby ze dřeva. Očekávaný razantní pokles těžby znamená, že národní park přijde o zásadní zdroj příjmů. Situace se řeší dlouhodobě, ale zatím bez konkrétního výsledku. Budoucnost financování národních parků v ČR je tak nadále nejistá a měla by být proto otevřená i novým možnostem financování.

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch prezentoval současný stav financování KRNAP a výzvy pro další období včetně návrhů řešení.

Ivana Jongepierová z Agentury pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) na závěr kulatého stolu představila návrh systému prioritizace aktivní péče, který je testován od roku 2021 na AOPK.  Tento návrh systému je jedním z výstupů projektu Jedna příroda, jehož hlavním cílem je zavést efektivnější systém péče o chráněná území soustavy Natura 2000 a systemizovat a zefektivnit využívání omezených finančních i lidských kapacit na jasně určené priority.  Systém prioritizace by měl nastavit objektivní způsob, kterým budou vybírána opatření, na které by měly být omezené prostředky ochrany přírody směřovány přednostně. Významnou součástí celého procesu je práce na sjednoceném Informačním systému ochrany přírody ČR (ISOP II), který začne fungovat v září tohoto roku a pomůže zavést do praxe adaptivní managementový cyklus, který výrazně zefektivní péči o chráněná území nejen soustavy Natura 2000.

Ivana Jongepierová z AOPK představila návrh systému prioritizace aktivní péče, který je testován od roku 2021 na AOPK.