V loňském roce zpracovali odborníci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) metodiku poskytující příklady a návody, jak lze pomocí férové komunikace nastavit dlouhodobu spolupráci a funkční vztahy mezi vlastníky a uživateli pozemků v chráněných územích a zástupci orgánů ochrany přírody, kteří mají na starost péči o chráněná území soustavy Natura 2000 u nás.

Obálka metodiky Osvědčené komunikační postupy v ochraně přírody

Autoři publikace vycházeli z odborné literatury domácí i zahraniční a především z vlastního výzkumu spočívajícího ve skupinových rozhovorech výzkumníků s pracovníky vybraných regionálních pracovišť AOPK ČR a v hloubkových rozhovorech s vytipovanými zástupci vlastníků a uživatelů pozemků.

Pracovníci ochrany přírody poskytli své zkušenosti z praxe vyjednávání a uzavírání dohod na péči o chráněná území a vlastníci a uživatelé pozemků zase svoje dojmy z jednání s ochranáři. Umožnili tak pochopení svých zájmů, potřeb i možných provozních omezení.

Rozsáhlá kapitola se věnuje také legislativním aspektům vzájemné spolupráce mezi ochránci přírody a hospodáři v chráněných územích, především uzavírání veřejnoprávních smluv na péči o tato vzácná a mnohdy naprosto jedinečná místa v České republice.

Metodika zahrnuje i závěrečné desatero pro komunikaci s vlastníky a uživateli pozemků v chráněných územích:

1. Účelem spolupráce je dosažení potřebného cíle na základě dohody ke spokojenosti všech, ne prosazení vlastního stanoviska za každou cenu.
2. Vysvětlovat smysl i způsob provádění péče o chráněná území, srozumitelně sdělovat, co, proč a jak chceme chránit.
3. Jazyk přizpůsobit partnerovi. Neužívat nadbytečně odborný jazyk. V případě, že je při formálním oslovení použití odborných formulací nutné, nabízet alternativu srozumitelnějšího vysvětlení.
4. Znalost zájmů a zásadních bariér druhé strany je nutná pro jejich slaďování se zájmy ochrany přírody.
5. Osobní přístup k vlastníkovi/uživateli je klíčem úspěšné spolupráce. Je dobré mít klíčového pracovníka OOP, který s vlastníkem či uživatelem jedná, v průběhu času se tak snáze buduje vzájemná důvěra.
6. Komunikovat otevřeně, průběžně a budovat důvěru. Netlačit na pilu, být trpěliví a dát lidem čas.
7. K partnerům z řad vlastníků a uživatelů přistupovat jako k znalcům území, s respektem a pokorou.
8. Na jednání se dobře připravit, získat znalosti o území, o historii spolupráce daného pracoviště s vlastníkem/uživatelem a vymezit si vlastní cíle pro jednání.
9. Dobře odvedenou péči o vzácná území ocenit (i verbální pozitivní zpětná vazba je důležitá).
10. Pracovat na širším partnerství a osvětě. Šíření pozitivní zkušenosti směrem k veřejnosti a dětem, například díky dlouhodobé spolupráci s obcemi, může podnítit zájem vlastníků a uživatelů pozemků o spolupráci.

Publikace autorů Bronislava Farkače, Evy Sochové, Martiny Kobylákové a dalších je nyní dostupná v elektronické podobě. Po jejím vytištění, které předpokládáme v průběhu jarních měsíců letošního roku, bude rozeslána všem českým pracovištím orgánů ochrany přírody, kam patří správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, krajské úřady či újezdní úřady.