Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) různého odborného zaměření, kteří se podílejí na projektu Jedna příroda, se zúčastnili březnového mezioborového setkání zaměřeného na plánování hospodaření a způsoby nakládání s lesními porosty v evropsky významné lokalitě (EVL) Hodonínská doubrava, zahrnující národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava. Zástupci Agentury zde diskutovali o efektivním plánování péče, vč. významných zásahů do podoby této unikátní lokality, ve prospěch všech zainteresovaných stran.

Lesníci a zástupci majitele lokality, LZ Židlochovice, postupně představovali konkrétní porosty a jejich současné i historické problémy jak zmíněným pracovníkům AOPK ČR, tak i přítomným zástupcům Krajského úřadu Jihomoravského kraje a kolegům z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Rozhovory se točily převážně okolo způsobu obnovy zastoupených lesních porostů a nových efektivních managementů, které by bylo možné uplatnit ve prospěch rozličných předmětů ochrany celé EVL Hodonínská doubrava. Podrobně byla rozebrána problematika nepůvodních, resp. invazních druhů rostlin (vč. názorné ukázky na demonstračních plochách), opětovného návratu vody do suchem zdevastovaných částí polesí a v neposlední řadě také možnosti využití historicky známých, avšak v dnešní době málokdy uplatňovaných alternativních způsobů lesního hospodaření, jako je pařezení či lesní pastva.

Právě alternativní obhospodařování lesních porostů pařezením je předmětem dlouhodobého experimentu, který zde započal v roce 2020 díky projektu Jedna příroda. Cílem pokusu je především zhodnotit vliv pařezinového způsobu hospodaření na biodiverzitu a také ověřit, zda by tento způsob lesního managementu mohl představovat ekonomicky přijatelnou alternativu pro majitele a správce lesů.

Celé terénní setkání, za jehož organizaci patří velký dík regionálnímu pracovišti AOPK ČR Jižní Morava, se ubíralo v rytmu vizionářských záměrů i neotřelých nápadů diskutovaných přímo na dotčených místech. Zřejmé bylo také značné úsilí o nalezení východiska, resp. konsenzu, který by umožnil sjednotit zájmy ochrany přírody i lesního hospodaření. Multioborový brainstorming lze tedy hodnotit velmi pozitivně – snaha o zdárnou spolupráci byla více než patrná.

Na základě uskutečněného setkání věříme, že postupně dochází k souznění ochranářského i lesnického náhledu na zajištění péče a celkovou ochranu přírodního bohatství, které bude zářným příkladem také pro další jedinečná území v České republice.

Rozvolněný porost v EVL Hodonínská doubrava po pilotním výchovném zásahu, který les prosvětlil, a umožnil tak další existenci poslední populace nejohroženějšího denního motýla Evropy, okáče jílkovového (Lopinga achine), na území České republiky. Dřevěnými kolíky jsou vyznačeny jednotlivé výskyty ohroženého rostlinného druhu lýkovce vonného (Daphne cneorum), který je v ČR klasifikován jako kriticky ohrožený (kategorie C1). Foto: Martin Vojík

Degradované paseky, kde se Polesí neúspěšně snaží o obnovu listnatého lesa, tvoří nezanedbatelnou část plochy EVL. Plochy jsou ohrožovány zejména nálety necílových dřevin, např. borovice lesní (Pinus sylvestris; viz obr.) nebo nepůvodního, resp. invazního trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Foto: Martin Vojík

Jedna z ploch, kde bylo díky projektu Jedna příroda provedeno silné prosvětlení a in situ byli ponecháni vybraní zdraví a statní jedinci. Z hlediska ochrany přírody je cílem tvorba světlých lesů, nezbytných pro přežití teplomilných světlomilných lesních druhů rostlin i živočichů. Z pohledu lesích hospodářů je toto nadějný způsob, jak skloubit produkci dřeva s přirozeným způsobem obnovy lesa, a to jak generativně ze semen, tak i vegetativně formou výmladků. Foto: Tereza Kočárková

Výstavky na jedné z ploch, kde se provádí inovativní management projektu Jedna příroda. Před zásahem je nutné na ploše řádně označit jednotlivé výstavky, určené k ponechání in situ, aby se předešlo jejich nechtěnému pokácení. Vlastnosti těchto jedinců byly na počátku experimentu podrobně zdokumentovány a jejich případné změny v souvislosti s provedeným opatřením budou následně dlouhodobě podrobně monitorovány. Foto: Tereza Kočárková