Sečení, šetrná pastva, výsadba stromů. To jsou příklady spíše tradičnějších způsobů hospodaření, díky kterým dochází k zachování biodiverzity či zlepšování stavu chráněných území a jednotlivých chráněných druhů rostlin a živočichů. Projekt Jedna příroda se zaměřuje i na inovativní management. Patří k němu i výmladkové hospodaření neboli pařezení.

Výmladkový les v NPR Karlštejn-Koda. Foto: Tereza Kočárková

Středoevropská krajina je dlouhodobě ovlivňována lidskou činností. Platí to jak pro otevřenou krajinu, tak pro les. Vlivem dlouhodobého působení člověka na lesní plochy se mnohé rostliny a živočichové postupně přizpůsobili měnícím se podmínkám v lese.

Z historických záznamů pocházejících z českého území víme, že výmladkové hospodaření či pařezení, jak se mu též říká, prováděli naši předci v listnatých lesích zcela běžně. Využívali postupně mýcené části lesů k získávání palivového dříví. Vytvářeli prostorovou a časovou mozaiku, a druhotně tak přispívali k udržení charakteru světlých lesů, na které se váže nepřeberné množství organismů, jež se v současné době bohužel běžným vysokým lesům přizpůsobit nedokáží.

Zajímavé je, že světlý les má ve své přirozené formě původ již v druhohorách. Jeho podobu utvářeli především velcí býložravci a také rozmanité disturbanční procesy, které narušovaly povrch půdy, například lesní požáry.

Ze zahraničních zkušeností, z odborné literatury i z výzkumu pařezení jako možného způsobu lesního hospodaření u nás vyplývá, že může mít významný pozitivní dopad na vybrané, často ohrožené druhy vázané na světlé lesy. V případě konkrétních biotopů či některých skupin takových druhů, jako jsou například dubohabřiny či saproxylický hmyz, tedy hmyz žijící v odumřelém dřevě, se údajně jedná o nejlepší známý způsob, jak můžeme nejlépe zajistit jejich budoucnost.

Díky projektu Jedna příroda založí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) pokusné plochy výmladkového hospodaření, abychom mohli dlouhodobě sledovat jeho dopady. Získané poznatky by měly vyústit v řadu doporučení, kdy a do jaké míry mohou kdysi tradiční a v posledních desetiletích opomíjené způsoby hospodaření přispět ke zvýšení biodiverzity stanovišť a k plnění všech funkcí lesa.

Projektoví pracovníci z AOPK ČR vybrali letos ve spolupráci s lesnickými odborníky dvě místa, která musela splnit několik kritérií. Jednalo se například o stejnorodost a věk porostu, tedy stromy musí být podobného druhu a stejného věku. Rozhodující bylo také druhové složení přítomných dřevin. Vybrány tak byly dubohabřiny, které jsou navíc definované jako předměty ochrany evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000.

V těchto dnech probíhají na dvou lokalitách, tedy v EVL Hodonínská doubrava na Jižní Moravě a v EVL Karlštejn-Koda v Českém krasu, přípravné práce. Plochy se vyměřují a vyznačují. Během následujících měsíců proběhne dendrologická inventarizace experimentálních ploch. Na jeho základě bude na přelomu roku 2020 a 2021 podle plánu proveden těžební zásah vedoucí k prosvětlení vybraných stanovišť.

Před samotným zásahem, spojeným s vykácením vybraných stromů, zjistí odborníci stav biodiverzity na obou zvolených lokalitách, kde budou i v následujících letech zjišťovat, jaký vliv provedené pařezení mělo. Věříme, že se tento způsob péče o les ukáže jako zajímavá alternativa a podpoří možnosti zajištění podmínek trvale udržitelného lesnického hospodaření.