Na unikátním štěrko-písčitém podloží ve střední části Dolnomoravského úvalu se na území mezi Hodonínem, Dubňany a Mutěnicemi rozprostírá na první pohled jednotvárný či dokonce nezajímavý lesní komplex Hodonínské doubravy. Nenechte se však mýlit. Jedná se o jedinečnou lokalitu, na které je díky jejímu proměnlivému charakteru možno nalézt opravdu výjimečné kombinace druhů. I proto jsme toto území vybrali pro inovativní opatření projektu Jedna příroda, kterým je pařezinové hospodaření.

Experimentální plocha pro inovativní management v evropsky významné lokalitě Hodonínské doubravy, foto: Tereza Kočárková

Písečné duny, tzv. hrůdy, zde plynule přecházející v mokřadní sníženiny, tzv. mlaky. Půda je převážně mírně kyselá, avšak na četných místech jílovité podloží zapříčiňuje nárůst pH a vytváří ojedinělá zásaditá stanoviště. Nejenže v lese vedle sebe rostou mokřadní a suchomilné rostliny, zároveň lze vedle sebe spatřit růst acidofilní (vyžadující nebo snášející kyselé půdy) a bazifilní rostliny (vyžadující nebo snášející zásadité půdy). Evropsky významnou lokalitou byla Hodonínská doubrava vyhlášena v roce 2008 a svou rozlohou 3 029 ha zasahuje do pěti katastrálních území.

Z historických záznamů i z poznatků lesníků a odborníků na lesní ekologii vyplývá, že na území Hodonínské doubravy byl už v minulosti z části uplatňován tzv. pařezinový hospodářský systém. Jedná se o způsob lesního hospodaření s využitím přirozené obnovy dřevin pomocí semen a zejména pařezových a kořenových výmladků. Těmto formám hospodaření pravděpodobně částečně vděčíme za současnou doznívající podobu zdejších lesů s jejich druhovým bohatstvím bylin a hmyzu.

Pařezinové hospodaření ve své podstatě napodobuje vliv velkých kopytníků v podobném rozsahu, v jakém k němu docházelo v období třetihor. Výsledkem jsou lesy, které tvoří ideální prostředí pro život řady světlomilných lesních druhů rostlin a živočichů.

Díky projektu Jedna příroda pracovníci AOPK ČR společně s několika výzkumnými organizacemi, vlastníky a správci lesa nyní pracují na založení experimentálních ploch, na nichž bude uplatněno lesnické hospodaření s využitím již zmíněné výmladné schopnosti dřevin.

Plochy poslouží dvojímu účelu. Zaprvé zde budou pravidelně sbírána data, na základě kterých bude následně vyhodnocován vliv tohoto typu hospodaření na zdejší biologickou rozmanitost. Za druhé bude vyhodnocena ekonomická bilance tohoto způsobu hospodaření a z toho plynoucí dopady na  hospodaření vlastníků lesů.

Cílem dlouhodobé studie je sledovat, zda je takto možné lépe skloubit ochranu přírody s produkční funkcí lesa. Jinými slovy, zda je možné vytvářet prostředí, ve kterém prospívají teplomilné druhy vázané na prostředí světlých lesů, a zároveň na tom z pohledu lesního hospodáře finančně netratit.

V letošním roce se uskutečnila intenzivní příprava experimentu. Probíhaly konzultace s odborníky z různých výzkumných i akademických institucí, s lesními odborníky a hospodáři. Proběhl výběr konkrétních lokalit s ohledem především na věkovou a druhovou stejnorodost porostu. Odborníci vybrali primárně původní dubové a bukové porosty s příměsí lípy na lokalitách, ve kterých bylo v minulosti využíváno pařezinové hospodaření. Následovalo zaměření a označení experimentálních ploch v terénu a ke slovu se dostali odborníci na biomonitoring, kteří provedli a stále provádí inventarizaci a sběr výchozích dat na jednotlivých plochách. Takto získané informace v budoucnu poslouží k posouzení očekávané změny stavu lokality v čase.

Po celé září se na experimentálních plochách zjišťují zásoby dřevní hmoty. Podle výsledků se naplánuje intenzita těžebního zásahu, který by měl proběhnout do konce roku 2020. Tím dojde k otevření korunového patra vedoucímu k výraznému prosvětlení stanoviště. Na plochách budou ponecháni především vitální a perspektivní jedinci (tzv. výstavky), kteří by na daném území měli zajistit přirozenou obnovu  a v dalším produkčním období poskytnout jakostní dřevní sortiment.

V následujících letech bude probíhat monitoring místních rostlin, živočichů a hub. Zjištěná data budou porovnána s daty popisujícími výchozí stav území a výsledek poslouží k posouzení vlivu provedeného způsobu hospodaření na druhovou pestrost a celkový stav ekosystému.

Dále bude probíhat vyhodnocování ekonomických parametrů porostů, kvantifikace a zhodnocení vytěžené dřevní hmoty a přírůst, to vše za účelem analýzy efektivity zvoleného způsobu hospodaření ve vztahu k produkční funkci lesních porostů.

Doufáme, že poznatky nabyté během experimentu poslouží jako příklad dobré praxe ekonomicky výhodného lesního hospodaření šetrného k přírodě. Finální výstupy potom poslouží jako podklady pro vlastníky lesa a lesní hospodáře, kteří hledají šetrnou, avšak ekonomicky funkční alternativu lesního hospodaření.