Minulý týden jsme představili nový rámec pro hodnocení přírodního kapitálu a používaného ekosystémového účetnictví. Součástí tvorby vzniklých ekosystémových účtů je i zaměření na speciální tematické oblasti, kam patří i účty pro biodiverzitu, změnu klimatu či urbánní oblasti.

Doposud nastavené způsoby hodnocení ekosystémových služeb, včetně SEEA EA, uznávají různorodé hodnoty přírody, přičemž ekonomické hodnocení vyjadřuje převážně užitné hodnoty ekosystémů a jejich služeb.

Zatímco ekonomická hodnota přírody představuje pouze jeden z přístupů, jak započítat přínosy ekonomickému systému, hodnoty přírody přispívající ke kvalitě lidského života jsou mnohem širší a mnoho z nich nelze finančně vůbec vyjádřit. Lze však vyčíslit například ekonomickou hodnotu příspěvku dostatku vody či opylovačů pro zemědělskou produkci, příspěvek vegetace ke snižování znečištění a tím i lidskému zdraví, či význam přírodních oblastí pro rekreaci a turistiku.

Ekosystémové účetnictví zatím využívá postupy vyjadřující tzv. směnnou hodnotu, která umožňuje srovnávání v rámci národních účtů. Možné přístupy k ekonomickému hodnocení ekosystémových služeb jsou však mnohem širší.

Aplikace a přínosy ekosystémových účtů

V současnosti existuje několik aplikací a ukázek ekosystémového účetnictví. V Nizozemsku spolupracuje Wageningenská univerzita s Nizozemským statistickým úřadem (CBS) na sestavení ekosystémových účtů. Jedním z produktů jsou například kompletní uhlíkové účty, které zachycují hlavní zásoby a toky uhlíku, stejně jako společenské nároky a roli ekosystémů jakožto zdroje uhlíku a propadu emisí skleníkových plynů.

Testování a rozvoj ekosystémových účtů však probíhá v celé řadě dalších zemí. Přínosy ekosystémových služeb v městském prostředí jsou vyčíslovány v Norsku. Tradičně silnou pozici mají environmentální účty v Austrálii, kde se v současnosti testuje využitelnost ekosystémových účtů v několika programech. Ve Velké Británii byla založena Komise pro přírodní kapitál, která koordinuje přípravu účtů ekosystémových služeb a přírodního kapitálu.

Na evropské úrovni bylo ekosystémové účetnictví rozvíjeno v iniciativě KIP INCA, Knowledge Innovation Project on an Integrated system of Natural Capital and ecosystem services Accounting for the European Union. Postupně budou pravděpodobně navrženy úpravy existujících evropských směrnic pro environmentální a ekonomické účty tak, aby odrážely současný vývoj v oblasti ekosystémového účetnictví.

Problematice testování a rozvoje ekosystémových účtů v evropských zemích se věnuje projekt H2020 MAIA, Mapping and Assessment for Integrated ecosystem Accounting, na kterém se podílí i Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), tedy jeden z partnerů projektu Jedna příroda. Díky MAIA byl například ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, oddělením environmentální statistiky uspořádán Národní konzultační seminář k rozvoji ekosystémového účetnictví a probíhá rozvoj a testování pilotních účtů.

Ekosystémové účetnictví vs. ochrana přírody

V projektu Jedna příroda je jedním z hlavních cílů vyhodnotit přínosy plynoucí společnosti z ekosystémových služeb v chráněných územích soustavy Natura 2000 i mimo ně. Ekosystémové účetnictví propojuje postupy hodnocení, modelování a oceňování služeb ekosystémů s nároky a dopady jednotlivých ekonomických odvětví (zemědělství, lesnictví ap.). Stejně jako Mapování ekosystémů a jejich služeb v Evropě (MAES) či probíhající hodnocení Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) a další mezinárodní a národní hodnocení ekosystémových služeb bude v našem projektu bráno v úvahu i ekosystémové účetnictví.

Ekosystémové účetnictví najde široké využití v ochraně přírody i v dalších oblastech dotýkajících se správy a využívání ekosystémů a přírodních zdrojů. Mezi hlavní přínosy patří zviditelnění hodnoty ekosystémů pro společnost i ekonomiku. Zároveň ekosystémové účty umožňují systematicky sledovat dopady lidských aktivit na ekosystémy.

Součástí ekosystémových hodnocení je vyhodnocení možných rozporů v poskytování ekosystémových služeb a ekosystémové účty tedy mohou sloužit jako informační podklad pro prioritizaci ochrany přírody z hlediska ekosystémových služeb a zároveň napomoci řešení konfliktů při různých nárocích na využívání ekosystémů.

V neposlední řadě ekosystémové účty ukážou konečné příjemce přínosů přírody, tj. uvidíme, jaký prospěch mají ze zdravé přírody domácnosti, podniky, či nakolik přispíváme ke globální ochraně přírody.

Hlavním přínosem je možnost integrace s dalšími environmentálními a národními účty v rámci statistického systému a výkaznictví.

Budoucnost ekosystémového účetnictví

Další rozvoj a implementace ekosystémového účetnictví bude vyžadovat úzkou spolupráci mezi různorodými institucemi. Pro statistické úřady bude výzvou se vypořádat s přístupy a terminologií v oblasti ekosystémových služeb. Pro odborníky z oblasti životního prostředí a ochrany přírody bude představovat totožnou výzvu pochopení základních přístupů pro sestavování statistických „účtů“.

Ministerstva a environmentální agentury budou muset brát v potaz přizpůsobení získávaných a předávaných dat  a případně zvážení sběru nových datových sad pro účely ekosystémových účtů.

Přesto lze říci, že ekosystémové účetnictví představuje jeden z mezníků mezinárodních iniciativ zaměřených na pochopení vztahu člověka k přírodě a umožní rozsáhlé využití konceptu ekosystémových služeb v praxi.