V březnu letošního roku přijala Statistická komise OSN na svém 52. zasedání rámec ekosystémových účtů jako mezinárodní statistický standard a zároveň tím stanovila základní principy ekonomického oceňování přínosů přírodního prostředí, zvaných ekosystémové služby (jako například kvalita ovzduší, opylování, zdroj potravin, rekreace). Jde bezpochyby o jeden z mezníků v oblasti hodnocení ekosystémových služeb, který ovlivní i hodnocení přínosů chráněných území prováděné v projektu Jedna příroda.
Ekosystémové účetnictví těží z rozsáhlé vědecké základy v oblasti hodnocení ekosystémových služeb. Ta byla postupně vybudována na základě přelomového Miléniového hodnocení ekosystémů (Millennium Ecosystem Assessment) dokončeného v roce 2005, na který navázala celá řada dalších vědecko-politických mezinárodních a národních procesů a iniciativ, včetně v současnosti probíhajících hodnocení Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), vycházejících z rozšířeného koncepčního rámce reflektujícího širší spektrum přínosů přírody lidem, z něhož vychází i projekt Jedna příroda.
Ekosystémové účetnictví využívá zavedené postupy hodnocení ekosystémových služeb a integruje je do statistických systémů o životním prostředí. Dokládá tak, že přírodní prostředí nelze nahlížet pouze jako zdroj materiálů a surovin bez ohledu na celkový kontext fungování ekosystémů, biodiverzity a ekosystémových služeb jakožto příspěvků ke kvalitě lidského života. Zároveň nelze posuzovat ekonomickou prosperitu bez ohledu na poškozování ekosystémů a ztrátu přírodních služeb.
Statistický rámec pro účetnictví v oblasti životního prostředí přinesl Systém environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA, System of Environmental Economic Accounting), který propojuje environmentální data s daty o ekonomické aktivitě. Příkladem jsou například účty emisí do ovzduší, účty materiálových toků na makroekonomické úrovni nebo účty energetických toků. Tyto účty a mnoho dalších zpracovává Český statistický úřad.
Ekosystémové účty napomáhají získat celkový pohled na naše přírodní bohatství. Umožňují práci s informacemi o ekosystémech a ekosystémových službách v systematickém statistickém rámci a jejich přímé propojení s ekonomickými a dalšími lidskými aktivitami.
Rámec SEEA byl záhy rozšířen o experimentální ekosystémové účetnictví. Členské státy OSN byly vyzvány, aby přístupy k účetnictví ekosystémů a jejich služeb ověřovaly a experimentovaly s nimi, protože postupy hodnocení ekosystémových služeb nejsou běžnou součástí statistik. Vše vyvrcholilo právě v březnu 2021 přijetím rámce ekosystémového účetnictví (SEEA Ecosystem Accounting, SEEA EA) Statistickou komisí OSN v New Yorku , které se stalo mezinárodním statistickým standardem. V rámci jsou dále zakotveny principy pro ekonomické hodnocení (oceňování) ekosystémových služeb a další aplikace včetně tvorby specifických tematických environmentálních účtů.
Ekosystémové účetnictví SEEA (SEEA EA) představuje integrovaný a komplexní statistický rámec pro organizaci údajů o ekosystémech, biotopech a krajinách, stejně jako rámec pro měření ekosystémových služeb, sledování změn v ekosystémových aktivech a propojení těchto informací s ekonomickou a jinou lidskou činností. SEEA EA představuje propojení environmentálních, ekonomických a statistických přístupů, což odráží i (někdy netradiční) pojmy používané v této oblasti.
Ekosystémovými účty tedy rozumíme systém vzájemně provázaných informací o stavu a změnách ekosystémů, stejně jako ekosystémových službách, které jsou sestavovány v souladu s principy národního účetnictví. Hovoříme o typu environmentálního účtu na úrovni celé ekonomiky, nikoliv o účetnictví ve smyslu finančních položek a hospodaření podniků.
Ekosystémové účty se skládají z několika vzájemně provázaných komponent a zahrnují jak účty ekosystémových aktiv, tak účty ekosystémových toků, obojí sestavované ve fyzických i monetárních jednotkách. SEEA EA zaznamenává nejenom stav a rozsah jednotlivých typů ekosystémů, ale zejména toky ekosystémových služeb a jejich užití ekonomickými jednotkami a sektory (např. domácnosti, podniky, vládní instituce).
Struktura ekosystémových účtů. Ekosystémové účty zahrnují ekosystémová aktiva a toky vyjádřené ve fyzických a monetárních jednotkách. Upraveno podle SEEA EA.
Ekosystémové účty se skládají z pěti hlavních typů:
Účty rozlohy ekosystémů zaznamenávají celkovou plochu každého ekosystému klasifikovanou podle typu v určité oblasti. Zachycují změny ekosystémů obvykle v prostorovém detailu, včetně bilance typu a příčiny přeměny. V evropském měřítku i v ČR byla zatím využívána pro tyto účely vrstva Corine Land Cover. Pro účely hodnocení a účtování ekosystémových služeb byla navržena a ve spolupráci s AOPK ČR vytvořena Konsolidovaná vrstva ekosystémů České republiky (KVES), jejíž opětovné sestavení a další aktualizace patří mezi aktivity projektu Jedna příroda. Účet rozlohy ekosystémů zaznamenává bilanci a příčiny změn ekosystémů.
Účty stavu ekosystémů zaznamenávají stav aktiv ekosystému z hlediska vybraných charakteristik a jejich změny. Stav ekosystému je kvalita ekosystému měřená z hlediska jeho abiotických (neživých) a biotických (živých) charakteristik. Přesný způsob účetnictví kvality ekosystémů je stále rozsáhle diskutován. Účet by měl zachytit probíhající změny integrity a zdravotního stavu ekosystémů, odrážející se na jeho funkčních a strukturních charakteristikách.
Účty toků ekosystémových služeb (fyzické a peněžní) zaznamenávají poskytování ekosystémových služeb a využívání těchto služeb ekonomickými jednotkami, včetně domácností. Ekosystémové služby jsou příspěvkem daných ekosystémů k přínosům ekonomické a jiné lidské činnosti. Účty toků usilují o soudržné vyjádření toků ekosystémových služeb poskytovaných jednotlivými typy ekosystémů a jejich finální užití v ekonomickém systému.
Účty ekosystémových aktiv v monetárních jednotkách zaznamenávají informace o „zásobách“ ekosystémů a změnách v zásobách (přírůstcích a redukcích) jakožto ekosystémových aktiv. To zahrnuje účtování o degradaci nebo zlepšení ekosystémů. Monetární účet ekosystémových aktiv je založen na vyjádření předpokládaného toku ekonomické hodnoty ekosystémových služeb plynoucích společnosti do budoucna.