Ve dnech 9. – 13. září 2024 hostila Česká zemědělská univerzita v Praze pětidenní mezinárodní konferenci IENE (Infrastructure & Ecology Network Europe) pořádanou Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, IENE a s přispěním projektu Jedna příroda, jejímž cílem bylo propojit odborníky z oblasti dopravy a ekologie a hledat řešení, jak sladit rozvoj dopravní infrastruktury s ochranou přírody. Vzhledem k současným výzvám spojeným s klimatickou změnou a ztrátou biodiverzity se diskuse zaměřily na otázky propojení ekosystémů a infrastruktury, které ovlivňují migrační trasy zvířat a celkovou ekologickou konektivitu.

Na konferenci se sjelo množství zástupců nejen evropských států, ale také Austrálie, Indie, Taiwanu, Číny, Jižní Koreje, Brazílie, Jihoafrické republiky a USA. Akce nabídla účastníkům nejen přednášky, ale i prezentaci vizuálních materiálů, interaktivní workshopy a nechyběla ani terénní část s možností navštívit jednu z lokalit v Praze a okolí, Jižních Čechách, Brdech, na Českomoravské vrchovině nebo v Polabské nížině).

Konferenci zahájila Gaya Herrington, holandská datová analytička, která ve své studii navazuje na závěry slavné studie z roku 1972 známé jako „Limity růstu“. S použitím současných dat analyzovala různé scénáře globálního ekonomického a populačního růstu na základě omezených zdrojů planety. Její studie potvrzuje, že svět se stále pohybuje po trajektorii, která odpovídá scénářům vedoucím k potenciálnímu globálnímu kolapsu, pokud nedojde k zásadním změnám v politice a ekonomice. Zároveň kritizuje, zaměření na hodnocení HDP (GDP) oproti ukazateli skutečného ukazatele pokroku (Genuine Progress Indicator – GPI), který od roku 1970 stagnuje.

Ladislav Miko, poradce prezidenta ČR a ministra životního prostředí shrnul na konferenci IENE vývoj legislativy na ochranu biodiverzity. Zdůraznil, že soustava Natura 2000 je unikátní fungující systém ochrany přírody, který je založený na vědeckých výzkumech, jež se promítají do legislativního rámce. Je však zapotřebí zaujmout nový přístup a pozornost soustředit rovněž na obnovu, což by mělo umožnit nedávno přijaté unijní Nařízení o obnově přírody. V otázce ochrany biodiverzity při územním plánování je důležité adresovat možné konflikty již při plánovacím procesu, protože v této fázi je developer více nakloněn k tomu najít možná řešení problému.

Ladislav Miko: Příklady vlivů rozšiřující se dopravní sítě na rostliny a živočichy.

Doktor Rodney Van der Ree, který je uznávaným australským odborníkem na ekologii měst a ekologii dopravní infrastruktury, hovořil o problematice současné dopravní infrastruktury. Na světě je přes 64 milionů kilometrů zpevněných cest, které mohou vytvářet pro řadu druhů nepřekonatelnou bariéru, čímž se narušuje propojení jednotlivých populací nejen živočichů, ale i rostlin. Letos je to navíc přesně 100 let od prvního zdokumentovaného sražení divokého zvířete (1924). Plašičky podél cest se jeví jako neúčinné, ovšem některé automobilky již pracují na vlastních systémech detekce zvěře a prevence kolizí.

Rodney Van der Ree: Možná řešení prevence kolizí se zvěří.

Dále následovalo množství tematických bloků, kde si účastníci mohli vybrat dle svých preferencí. Projednávaly se možnosti komunikace a propagace ekologicky příznivých řešení v dopravě, úspěšnost opatření prevence kolizí, ochrana zvěře na dopravní a energetické infrastruktuře, skladba přírodních stanovišť podél dopravní a energetické infrastruktury, zachování ekologické prostupnosti nebo možnosti snížení úmrtnosti zvěře.

Díky bohatému programu a zapojení předních odborníků z různých oblastí přispěla konference k formulování konkrétních řešení, která mohou zásadně ovlivnit budoucnost udržitelné dopravy nejen v Evropě, ale i globálně. Zároveň ukázala, že cesta k zelenější budoucnosti není jen výzvou, ale i příležitostí pro nové přístupy a inovace.