Újezdní úřady (ÚÚř) jsou jedním z pěti orgánů ochrany přírody (OOP), které mají ze zákona udělenou povinnost péče o soustavu Natura 2000 a to všude tam, kde se soustava překrývá s územím vojenských újezdů (VÚ). Pokud vezmeme v úvahu rozlohu všech evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO), tak Újezdní úřady spravují 8 % rozlohy soustavy Natura 2000 v ČR. Zákon o zajišťování obrany České republiky (č. 222/1999 Sb.) definuje vojenské újezdy jako vymezenou část území státu určenou k zajišťování obrany státu – daří se zde zajišťovat obrana nejen státu, ale také přírody? V tomto článku si představíme, co se v jednotlivých újezdech chrání a také úlohu újezdních úřadů. Pokud však hovoříme o významu vojenských újezdů pro ochranu přírody je nutné se zaměřit na specifický režim, který v území panuje a který je zároveň pro ochranu přírody zásadní. O tom bude pojednávat příští článek.

Zákaz vstupu, zákaz přihlášení se k trvalému pobytu, zákaz výstavby mimo veřejný zájem – to jsou podmínky, které panují ve vojenských újezdech. Zároveň to jsou také podmínky zajišťující zájmy ochrany přírody. Také proto se často ze zrušených vojenských újezdů mohou stát zvláště chráněná území, jako tomu bylo například v roce 2016, kdy ze zrušeného Vojenského újezdu Brdy, vznikla 26. chráněná krajinná oblast Brdy. Významná je především pro své cenné lesní porosty, ale také mokřady, louky či vřesoviště.

Státní správa v ochraně přírody a krajiny se na území VÚ vykonává v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků, není-li ke správě příslušné Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů zajišťuje a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky, zajištuje jejich realizaci, spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání, vykonává státní dozor či vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci, a nakonec také sjednává smlouvy o ochraně území. ÚÚř jsou podřízeny Ministerstvu obrany a zároveň výdaje na činnost újezdu (včetně péče o lokality) se hradí z rozpočtu ministerstva.

Smluvní ochrana EVL je jeden ze tří způsobů zajištění ochrany EVL a uplatňuje se jako alternativa pro vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území. Jedná se o uzavření smlouvy mezi odpovědným OOP a vlastníkem pozemků, na nichž se EVL nachází. Taková smlouva může být uzavřena pouze k lokalitám, které nejsou zvláště chráněny (například jako národní přírodní rezervace, národní přírodní památky apod.). Smlouva obsahuje vymezení ochranných podmínek a také způsob péče o chráněné území. Takový způsob ochrany je poté promítnut do katastru nemovitosti, jakožto věcné břemeno k pozemku. Další dva způsoby zajištění ochrany EVL jsou vyhlášení EVL v kategorii zvláště chráněného území, která je pro EVL navržena v národním seznamu. A nakonec třetí možnost je institut tzv. základní ochrany.

Aktuálně se v ČR nachází čtyři Vojenské újezdy, přičemž nejmenší z nich – VÚ Březina – není v překryvu se soustavou Natura 2000. Zbylé tři újezdy jsou v překryvu s EVL či PO a zároveň je na jejich území ochrana EVL zajištěna smluvně.

Vojenské újezdy, jejichž újezdní úřady jsou orgány ochrany přírody pro soustavu Natura 2000.

Největším vojenským újezdem je VÚ Hradiště (rozloha 28 tis. ha), nacházející se severovýchodně od Karlových Varů. Dochází zde k překryvu s PO Doupovské hory, EVL Hradiště, přičemž část EVL Hradiště, která se nachází na území vojenského újezdu Hradiště, je chráněna smluvně. Předmětem ochrany EVL jsou přírodní stanoviště, například extenzivní sečené louky, vegetace silikátových skal, přirozené eutrofní vodní nádrže, stepní doubravy, či smíšené jasanovo-olšové lužní lesy. Z druhů se zde chrání například čolek velký (Triturus cristatus), losos atlantský (Salmo salar), či modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Konkrétní zásady péče uvedené ve smlouvě se vztahují jak na lesní porosty, tak pro nelesní plochy.

Druhým největším újezdem je VÚ Libavá (rozloha 22,7 tis. ha), nacházející se severovýchodně od Olomouce. Území se překrývá s PO Libavá a EVL Libavá, přičemž pro ochranu části EVL, která se nachází na území vojenského újezdu, je zřízená smluvní ochrana. Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště (například bezkolencové louky, přechodová rašeliniště, bučiny a další) a také konkrétní druhy jako střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) či vranka obecná (Cottus gobio). Zásady péče jsou ve smlouvě opět definovány jak pro lesní, tak nelesní plochy.

Posledním újezdem je VÚ Boletice (rozloha 16, 5 tis. ha), který najdeme západně od Českého Krumlova. Újezd se překrývá s EVL Boletice a PO Boletice. Uzavřená smlouva o ochraně území se vztahuje k části EVL Boletice nacházející se na území vojenského újezdu Boletice (mimo CHKO Šumava). Z přírodních stanovišť jsou zde předmětem ochrany například vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva, přechodová rašeliniště, či smilkové louky. Z chráněných druhů pak například rys ostrovid (Lynx lynx), modrásek očkovaný (Maculines teleius) či perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).