Vypustit zvířata – skot, ovce či kozy – do lesních porostů, aby spásala tamní vegetaci, narušovala povrch půdy a ovlivňovala mimo jiné koloběh živin ve vztahu k biomase, není jen tak. Předchází tomu celá řada administrativních úkonů, jak jsme blíže popsali v článku o volbě míst určených pro lesní pastvu. Důležitá je také důkladná příprava samotné lokality, jež byla podle určených kritérií vybrána jako vhodná právě pro lesní pastvu.

Ať už se jedná o celkové rozvolnění porostu a podporu bylinného patra, aby se zvířata měla na čem pást, nebo o výřezy křovin a náletu za účelem zvýšení prostupnosti či individuální a skupinová ochrana přirozeného zmlazení před okusem pasoucími se zvířaty, všechna opatření je potřeba správně naplánovat a hlavně načasovat.

V současné době probíhají přípravy na dvou různých úrovních. První z nich je administrativní, kdy příslušné orgány státní správy lesů obdržely od majitelů vybraných pozemků žádosti o schválení odchylného způsobu hospodaření (dále jen výjimka) a pracovníci projektu Jedna příroda, odpovědní za zajištění provádění jednotlivých opatření, čekají na jejich oficiální vyjádření, než budou moci zvířata na lokalitu vypustit. Druhá rovina je praktická, kdy probíhá samotná příprava lokalit tak, aby na nich mohla pastva probíhat co nejefektivněji.

Jak si na jednotlivých lokalitách vedeme?

Co se týká praktické přípravy ploch, jsme asi nejdále v EVL Oblík – Srdov – Brník. Na konci zimy jsme vyřezali lipové a lískové zmlazení a pokáceli neperspektivní jedince za účelem zvýšení prostupnosti porostu. Dále podle doporučení odborníků a za přispění kvalifikovaných arboristů proběhla veteranizace vybraných stromů (technika využívaná též například ve Švédsku). Jednalo se o zásahy při kterých došlo k sesazení korun na torza (tzv. torzování) a podpoře tvorby přirozených zlomů.

Tyto metody jsou ve světě dnes už běžně využívány k tvorbě tzv. biotopových stromů. Jedná se o osvědčený přístup, jak přírodě blízkým způsobem vytvářet biotopy pro organismy vázané na staré, duté či odumírající stromy, jako jsou například roháč obecný, některé druhy tesaříků nebo netopýrů.

Dalším vybraným místem je plocha v EVL Blanský les, která je součástí národní přírodní rezervace Vyšenské kopce. Přestože se pracovníkům projektu podařilo získat potřebnou výjimku, zahájení samotné pastvy v současné době brzdí náročné přípravné práce. Předpokládáme, že zvířata se na lokalitě začnou pást pravděpodobně v průběhu letošního podzimu. V rezervaci se chystá pastva ovcí.

Plocha v EVL Blanský les vybraná pro plánovanou lesní pastvu. Foto: Tereza Kočárková

Na poslední vybrané ploše, kterou je lesostep v EVL Údolí Jihlavy, zbývá z přípravných prací zajistit individuální a skupinovou ochranu přirozeného dubového zmlazení. Žádost o výjimku majitel pozemku již podal a čeká na vyjádření orgánu státní správy lesů. Ani tady nebudou vzhledem k charakteru lokality a pokročilému vegetačnímu období zvířata na místě k vidění dříve než letos na podzim. I zde plánujeme pastvu stádem ovcí.

Plocha pro lesní pastvu v EVL Údolí Jihlavy. Foto: Tereza Kočárková

Uvědomujeme si, že využití lesní pastvy jakožto nástroje ochrany přírody je velmi složité a ambiciózní. Chceme-li tyto osvědčené a kvůli složitosti legislativních předpisů víceméně nevyužívané způsoby managementu chráněných území zavést do běžné ochranářské praxe, máme před sebou ještě dlouhou a trnitou cestu, kterou ovšem projekt Jedna příroda hodlá alespoň částečně prošlapat. Věříme, že lesní pastva a také pařezení patří k právoplatným a vhodným opatřením, díky nimž se bude dařit zlepšovat stav české přírody.