V loňském roce jsme hostili návštěvu slovenského integrovaného projektu LIFE Príroda pre všetkých. Slovenský projekt se podobně jako ten náš věnuje zlepšování stavu biodiverzity mj. prostřednictvím naplňování cílů soustavy Natura 2000. Na oplátku nám slovenští kolegové představili jejich projekt a pozvali nás na Poľanu a Muránskou planinu, kde v loňském roce proběhly první realizované akce slovenského integrovaného projektu.

Projekt Jedna příroda navštívil kolegy ze slovenského projektu Príroda pre všetkých. Foto: Alexandra Tamchynová

Spolu s našimi partnery našeho projektu jsme se koncem května vydali do CHKO Poľana, zde nás Ing. Peter Potocký ze správy CHKO přivítal na území evropského významu SCI Hradné lúky. Je to jediné místo na Slovensku, kde se vyskytuje kriticky ohrožená lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum), která má vysokou prioritu cílového managementu. Projektová opatření na zlepšení stavu tohoto vzácného druhu rostliny navíc postupně zlepší stavy dalších druhů evropského významu, které se na lokalitě nacházejí, jako např. bahničky kranské (Eleocharis carniolica), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), modráska očkovaného (Phengaris teleius) nebo chřástala polního (Crex crex).

Následně jsme se přesunuli do ochranné zóny Národního parku Muránská planina, konkrétně Přírodní rezervace Rosiarka. Vznikla v roce 1996, a jak nám vysvětlil site manager NP Muránská planina Ing. Jakub Korytiak, bylo to pro zajištění ochrany vlhkých lesů a přechodných rašelinišť včetně vzácných druhů rostlin a živočichů typických pro tento biotop, jež mají velký význam pro zachování genetických zdrojů. Tato oblast byla v posledních letech nejvíce postižena těžbou dřeva. Od roku 2011 se zde nehospodaří. Slovenský projekt LIFE Príroda pre všetkých na této lokalitě podporuje hospodaření, konkrétně kácení stromů na podporu a obnovu vodního systému rašeliniště na ploše 5 ha. Díky své originalitě a zachovalosti je tato lokalita důležitá také pro vědecký výzkum, kulturní a vzdělávací účely.

V travnatých porostech poblíž kamenolomu Muráň plánují slovenští kolegové v rámci integrovaného projektu vykácení náletových dřevin, čímž podpoří vzácné druhy, jako je jasoň červenooký (Parnassius apollo), a navíc se podaří se vrátit luční vegetaci její „tvář“.

Návštěva míst, která patří do projektu pokračovala i následující den. Seznámili jsme se s plány managementu pro obnovu lučních biotopů na lokalitě Vrbajka na podporu jasoně červenookého a jeho dalšího vývoje v rámci NP Muránská planina lepidopterologem Bc. Dávidem Benedikem.

Následovala zastávka na lokalitě Veľký Cigáň, kde nás Cyril Bábeľa st., vedoucí ochranného pásma LS Muráň, seznámil s vývojem místní populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a jak bude probíhat s tím spojená péče o lokalitu. Tetřevi ke svému životu potřebují rozlehlé jehličnaté či smíšené lesy s velkou mírou bobulonosných společenstev a stromový baldachýn, který je sice hustý, ale kde má tetřev dost prostoru manévrovat, a zároveň má široký rozhled.

Lokalita Vohan je dalším místem, kde se projekt Príroda pre všetkých pozitivně projeví. A to tím, že pomůže rozšíření jedlových lesů. Původně zde jedle tvořila až 40 % stromů v porostu, dnes je to však necelé 1 %. Bude zde vysazována s pomocí individuálních oplocenek, jež mladé stromky ochrání před okusem zvěří. Na jedli je vázán vzácný tesařík zimolezový (Pseudogaurotina excellens), který se na lokalitě vyskytuje a který pro svůj život a vývoj nutně potřebuje zimolez černý (Lonicera nigra). Oba tyto druhy jsou pak závislé na chladu a vlhku, které poskytuje právě jedlový porost, jež je oproti smrčinám odolnější vůči rostoucím teplotám spojeným se změnou klimatu.

Na závěr naší návštěvy jsme na vrchu Poludnica objevili endemitní rostlinu a zároveň symbol Národního parku Muránská planina-lýkovec muránský (Daphne arbuscula).

Poslední den jsme se však ještě před odjezdem zpět vydali na Veľkou Lúku, kde probíhá chov Norika muránského typu. Jedná se o chladnokrevné plemeno koně, který se využívá pro práci v lese. Specifikem chovu je vyvádění hříbat již od věku dvou měsíců na až několik kilometrů vzdálené pastviny s převýšením 100-300 metrů. Zvyšuje se tím jejich odolnost i obratnost, která je pro těžkou práci v lese klíčová.

Obě setkání potvrdila skutečnost, že spolupráce na národní i přeshraniční úrovni je nezbytná, především kvůli předávání zkušeností, kontaktů a dosažených výsledků projektů LIFE. Děkujeme kolegům slovenským kolegům za bohatý program a zajímavé zážitky na krásných místech v krásné slovenské krajině.