Projektoví zástupci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se na přelomu května a června 2022 vydali na závěrečnou konferenci projektu LIFE Bridging the Gap do švédského Linköpingu, kde se seznámili  i s výsledky dalších projektů, včetně projektu LIFE RestoRED zaměřeného na obnovu stanovišť.

Zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na návštěvě Švédska, Jonáš Gaigr, Tereza Gelnarová, Markéta Jůnová, Tereza Kočárková, Zdeněk Brož a Martin Vojík (zleva). Foto: Martin Vojík

Jak je u projektů podpořených programem LIFE zvykem, závěrečná konference shrnula výsledky bezmála šestiletého úsilí švédských kolegů a zároveň nabídla prostor ke vzájemnému sdílení zkušeností mezi zástupci různých projektů LIFE. Účastníci konference se do Švédska  sjeli z celkem osmi evropských zemí. Sdílení zkušeností tak bylo opravdu pestré.

Projekt zaměřený na dřevo

Název švédského projektu LIFE Bridging the Gap, velmi dobře shrnuje jeho hlavní cíl, jímž je přemostění časoprostorové mezery v přítomnosti biotopů druhů, které jsou vázány na dřevo v mnoha formách a stádiích rozkladu.

Mrtvé, umírající i živé stromy nabízí řadě druhů rozličná mikrostanoviště od velkých dutin po části mrtvého dřeva uloženého pod povrchem půdy. Většinu těchto zejména hmyzích druhů dobře známe a chráníme i na českém území.  Z ikonických druhů lze jmenovat například páchníka hnědého/černého (Osmoderma barnabita/eremita), roháče obecného (Lucanus cervus) nebo tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo).

Jejich stanoviště jsou v krajině ještě stále relativně dostupná, což je však často pozůstatkem spíše dřívějšího způsobu hospodaření v krajině. Ve skutečnosti mnoha druhům s vazbou na biotopy s dostatečným množstvím dutin a mrtvého dřeva hrozí, že se v budoucnu naplno projeví tzv. extinkční dluh, na němž dosud přežívají. Pokud vhodným využitím krajiny nezajistíme kontinuitu nabídky biotopů se zastoupením dutin a mrtvého dřeva, z rozsáhlých oblastí evropské krajiny zmizí.

Aby takovému scénáři ve Švédsku předešli, urychlují úmyslným poškozováním dřevin proces veteranizace dospělých stromů a na vhodná místa sází nové jedince. Zároveň si projekt LIFE Bridging the Gap klade za cíl umístit do rezervací i mezi ně náhradní stanoviště, která umožní vzájemnou komunikaci mezi izolovanými populacemi druhů. Konkrétní opatření veteranizace stromů obsahují zejména budky obsahující hnilobu (wood mould boxes), tvorbu umělých dutin a inokulaci (očkování) dřevokaznými houbami.  Prováděna byla i další opatření, především obnovní management (výsadba dubu a křovinných formací, tj. sázení keřů kolem mladých dubů, aby se zabránilo okusu a příliš velkému odparu, dub tak přirozeně zmlazuje na světlinách, chráněný hlohem a jinými keři).

Broukoviště, do země zakopané klády představují vhodný náhradní biotop pro některé saproxylické druhy brouků, typicky roháče. Foto: Zdeněk Brož

Druhý den konference

Účastníci se další den vydali na celodenní terénní exkurzi na dvě projektové lokality. První byla rezervace Tinnerö v blízkosti Linköpingu. Jedná se o bývalý vojenský prostor, který do svého vlastnictví po odchodu vojáků získala místní samospráva. Na dnes oblíbeném turistickém cíli probíhá lesní pastva, tvorba a údržba vodních ploch různých velikostí, již zmiňovaná veteranizace stromů a nová výsadba prvků pastevní krajiny. S hledáním vhodných managementových náhrad za aktivity armády máme zkušenosti i v Česku, například díky projektu Military LIFE for Nature nebo aktivitám spolku Česká krajina.

Druhým navštíveným místem byla rezervace Åtvidsnäs, jež se nachází v soukromém vlastnictví a kde péči provádí soukromník. Stejně jako v Česku i ve Švédsku jsou opatření v chráněných územích výsledkem vzájemné domluvy a často kompromisem mezi pohledy obou stran- vlastníka a ochránců přírody. Výsledky na lokalitě Åtvidsnäs dobře ilustrovaly, že poškozování dřevin, tvorba náhradních stanovišť a celková péče o krajinu může velmi dobře fungovat i na soukromé půdě.

Terénní exkurze konference projektu LIFE Bridging the Gap ve Švédsku. Zdroj: Facebook projektu

Závěr konference

Poslední den byl věnován prezentacím dalších projektů ze Švédska i dalších evropských zemí. Zaujaly nás například postupy představené litevským projektem LIFE Osmoderma, především využití modely rozšiřování druhů (species distribution models) při vytváření plánované vrstvy preferovaných biotopů evropsky významných druhů a monitoring páchníka pomocí feromonových pastí s možností vzdálené kontroly, která by i u nás ušetřila nejednu cestu za prázdnými sběrnými lahvemi. Mezinárodnímu publiku se představil i projekt Jedna příroda, jeho cíle a dosavadní úspěchy.

Po ukončení oficiálního programu konference se zástupci AOPK ČR setkali se zaměstnanci Švédské agentury ochrany životního prostředí (Swedish Environmental Protection Agency), kteří se zajímali zejména o naše zkušenosti s projektovým řízením. Švédskou stranu zaujalo na prvním místě srovnání mezi „tradičními“ a integrovanými projekty LIFE, zejména specifika spojená s podáváním projektové žádosti. S řešiteli švédského projektu LIFE RestoRED byly večer probírány všeobecné zkušenosti s prováděním opatření a plán na poslední den návštěvy Švédska.

Budova pro návštěvníky, která je zároveň údajně největším hmyzím hotelem na světě. Foto: Zdeněk Brož

Poslední den návštěvy a shrnutí

Švédští kolegové z projektu LIFE RestoRED vybrali pro exkurzi lokality, o které se právě začíná pečovat. Na lokalitě Kråkeryd představili opatření zaměřená na obnovu doubrav, vytváření ekotonů, udržování bezlesí či ořez jasanů na hlavu. Správce lokality vyzdvihl úspěšnou spolupráci s místním entomologem na realizaci jednotlivých opatření. Jako příklad dobré praxe zmínil obnovu řady mikrostanovišť a suchomilných a teplomilných strání, díky čemuž se sleduje lokální proměnlivost mikroklimatu.

Druhá navštívená lokalita, rezervace Hagebyhöga, kde jsou hlavním předmětem ochrany zásaditá slatiniště, je momentálně udržována pastvou skotu. Zhruba na čtvrtině její výměry je díky projektu LIFE RestoRED plánován obnovní management.  Z původně hospodářské půdy, konkrétně bramborového pole, bude odvezena vrchní vrstva zeminy, a dojde tak k obnažení zásaditého podkladu.

Seznámení se se švédskými projekty hodnotili všichni čeští účastníci kladně. Přineslo nejen poznání pestrosti navštívených míst, o něž oba projekty pečují, ale především navázání mezinárodních kontaktů a možností budoucí spolupráce, které mohou přinést obohacení pro projekt Jedna příroda a českou ochranu přírody obecně.

Účastníci závěrečné konference projektu LIFE Bridging the Gap ve Švédsku. Zdroj: Facebook projektu