Jak se daří přírodě v evropsky významných lokalitách v Ústeckém kraji? Kde péče funguje – a kde naopak naráží na problémy? O tom v půli května jednali zástupci kraje a projektu Jedna příroda, konkrétně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Ministerstva životního prostředí (MŽP), při návštěvě za účelem zhodnocení stavu evropsky významných lokalit (EVL) a dalších kroků v péči o přírodní stanoviště a chráněné druhy.
Zaměřili jsme se především na lokality, jejichž stav se zhoršil. Na základě hodnocených dat a debaty se zástupci krajského úřadu, kteří jednotlivé lokality podrobně znají, jsme jako hlavní příčiny špatného stavu určili vysychání, nastavení rybničního hospodaření, které neodpovídá požadavkům chráněných druhů a stanovišť a nedostatečný nebo nerealizovaný management (např. opakovaný výřez křovin, seč a pastva).
Například v EVL Stroupeč či Grünwaldské vřesoviště by bylo vhodné zlepšit spolupráci s vlastníky pozemků, aby bylo možné provádět nutné zásahy. V jiných případech – například EVL Kateřina – mokřad je problémem vysychání krajiny. Další překážkou je dlouhodobý nedostatek pracovníků pro zajištění vhodné péče a její financování. Zazněly však i pozitivní příklady, kde se podařilo skloubit ochranu přírody s jiným využitím území – například v Písčinách u Oleška, kde provoz střelnice přispívá k udržení chráněného stanoviště v dobré kvalitě. Podobné zkušenosti v rámci projektu Jedna příroda sdílí i další kraje, jak ukazují příklady z Plzeňského kraje.
Druhý den jednání jsme společně vyrazili do terénu. První navštívenou lokalitou byla jižní část Strání u Velkého újezdu. Před 10 lety zde proběhl výřez křovina následně se stepní stráně udržovaly sečí a pastvou. V současnosti ale tato část lokalita opět zarůstá svídou, protože zajistit pastvu na celém území EVL je problematické.
Následně jsme se přesunuli do přírodní rezervace Na Černčí, která je ukázkou lesostepního boru. V uplynulých letech zde probíhalo prořezávání, kosení a vyhrabávání stařiny na některých místech, ne plošně. Ke zlepšení stavu lokality by také napomohla postupná obnova lesního porostu v místech s nepůvodní borovicí černou.
Poslední navštívenou lokalitou byla přírodní památka Evaňská rokle, kde od roku 2021 probíhá výřez křovin, lokalita ale i nadále vyžaduje množství péče, protože zde stále dochází ke zmlazování svídy. Z významných rostlin se zde nachází např. střevíčník pantoflíček, který je pravidelně monitorován, zimostrázek alpínský, lilie zlatohlavá a podkovka chocholatá. Zároveň se jedná o testovací lokalitu pro sledování vývoje vegetace pomocí dronu.
Společná návštěva ukázala, že péče o evropsky významné lokality je často běh na dlouhou trať. Přesto se i v náročných podmínkách daří najít řešení, která přispívají ke zlepšení stavu přírody. Klíčové je pokračování dialogu a nastavení spolupráce s vlastníky pozemků a hospodáři, sdílení zkušeností a hledání cest, jak chránit cenná území účinně a s respektem k místním podmínkám.