Provádění opatření v chráněných územích soustavy Natura 2000, která mají za cíl udržet či zlepšit stav tamějších předmětů ochrany, tedy jednotlivých druhů či přírodních stanovišť, je finančně velmi nákladné. Prostředky na jejich zajištění lze získat z různých dotačních programů, jako se to podařilo již mnoha projektům v České republice. Tento týden přinášíme vybrané příklady těch, které získaly finance z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).

Programu letos končí již druhé programové období (2014 až 2020). První projekty financoval OPŽP v letech 2007 až 2013 z prioritní osy 6 Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny, který vystřídala osa 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu se zaměřením mj. na zajištění příznivého stavu předmětu ochrany národně významných chráněných území, včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

Zpracování plánovací dokumentace o chráněných územích

Plánování péče a jednotlivých managementových opatření je odborně a kapacitně náročný proces, který může rozhodnout, zda dojde k degradaci, zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany na jednotlivých lokalitách. Důležitým podkladem pro nastavení  vhodné péče o chráněná území je plánovací dokumentace. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) díky prostředků z Operačního programu Životní prostředí ve výši přibližně 103 miliony korun zpracovala plánovací dokumentaci pro vybrané evropsky významné lokality, u kterých bylo nutné přistoupit k její revizi v souvislosti s novelou národního seznamu přijatou v roce 2016, či pro vybrané ptačí oblasti tam, kde doposud takový dokument neexistoval. Projekt tak úspěšně navázal na svého předchůdce a vyhotovené souhrny doporučených opatření podají podrobné informace o daném území a předmětu ochrany a zároveň stanoví vhodnou aktivní péči.

Péče o EVL Na Požárech

Seč na EVL Na Požárech, podpořeno z OPŽP. Foto: Stránky projektu, AOPK ČR

Částkou přibližně 5,8 milionu korun podpořil Operační program Životní prostředí i další projekt AOPK ČR, tentokrát zaměřený na management pozemků v evropsky významné lokalitě a národní přírodní památce Na Požárech, kde se nachází druhově bohaté smilkové louky. Žije zde silně ohrožený tetřívek obecný, uvedený též v příloze I  evropské směrnice o ptácích.

Projekt započatý v roce 2018 je ukázkou možnosti využití prostředků z Operačního programu Životní prostředí též na aktivní péči o přírodu a jeho cílem je zachování hodnotných mokřadních a rašelinných luk, které tvoří životní prostředí vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. V EVL Na Požárech jsou za účelem dosažení těchto cílů prováděny výřezy náletových dřevin a sečení mokřadních a rašelinných luk.

Návštěvnické centrum Srní

Návštěvnické centrum Srní. Foto: www.npsumava.cz

Díky OPŽP funguje od roku 2015 i vyhledávané Návštěvnické centrum Srní provozované Správou národního parku Šumava. Tematicky se zaměřuje především na vlka obecného, který u nás patří k ohroženým druhům navracejícím se do naší krajiny a je podle přílohy II a IV směrnice o stanovištích chráněn v celé Evropě.

Náklady na výstavbu centra se vyšplhaly na více než 85 milionů korun, z toho přes 64 milionů korun poskytl Operační program Životní prostředí. Správa národního parku Šumava díky získaným prostředkům postavila mj. hlavní budovu, přístupové komunikace a parkoviště, venkovní výběh pro zvířata, naučný okruh, oplocení či dětské hřiště.

Informace o vlkovi obecném získávají návštěvníci také na naučné stezce s panely a visutou lávkou, která nabízí pohled na vlky ve výběhu o výměře tři hektary, kde žije smečka čtrnácti dospělých jedinců. Jsou monitorováni čtyřmi kamerami, které přenáší aktuální dění z výběhu na obrazovky v budově centra.

Návštěvnické centrum Srní v současné době nabízí vyhlídky vlků, pořádá akce zaměřené na vlka (například výukový program environmentální výchovy nebo komentované prohlídky k vlčímu výběhu) či během tzv. Dnů vlka organizuje centrum odborné přednášky, vycházky a herní aktivity s vlčí tématikou.