Invazní druhy představují jedno z nejproblematičtějších témat péče současné ochrany přírody. Problematika je to široká a zasahuje více či méně všechny části České republiky. Proto bylo letošní setkání botaniků AOPK ČR věnováno hlavně problematice likvidace invazních druhů rostlin a projekt Jedna příroda se ho rozhodl podpořit.

V osadě Kladská, v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, v oblasti, kde invazní druhy  rostlin představují významný problém, uspořádala tedy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR  ve dnech 24. -25. dubna seminář pro své odborné pracovníky – botaniky. Setkání  bylo z kapacitních důvodů určené hlavně pro pracovníky AOPK ČR. Mezi přednášejícími byli vedle  pracovníků AOPK ČR také odborníci z jiných institucí jako například z ministerstva životního prostředí, Národního parku Šumava, České zemědělské univerzity v Praze či Botanického ústavu AV ČR. Přínosné prezentace si vyslechlo 54 účastníků.

V úvodu si účastníci vyslechli od místního pracovníka Přemysla Tájka poutavé představení CHKO Slavkovský les, kde nechyběly zmínky o problémech s invazními druhy, se kterými se potýkají.

V následující přednášce Tomáš Görner vedoucí oddělení, které se na Agentuře zabývá právě problematikou invazních druhů  a Jana Pěknicová, působící na ministerstvu životního prostředí, kde se věnuje především problematice nepůvodních druhů, představili nové strategické dokumenty a postupy v oblasti invazních druhů rostlin.

Kateřina Berchová Bímová z fakulty životního prostředí ČZU se zhostila nelehkého úkolu a pokusila se zpracovat hlavní směry výzkumu  v oblasti invazních druhů v ČR a jejich budoucí cíle a ve svém příspěvku shrnula projekty, o nichž má informace.

První den proběhlo seznámení s problematikou invazních druhů, novými strategickými dokumenty a postupy, hlavními směry výzkumu či zkušenosti s jejich likvidací.

V dalším příspěvku Linda Zajíčková a Jaroslav Pipek (regionální pracoviště Střední Čechy, AOPK ČR) popsali zkušenosti s likvidací invazních dřevin v členitém  a obtížně přístupném terénu národní přírodní rezervace Větrušické rokle, kde problémy působí nejen dobře známý trnovník akát, ale zejména tam aktuálně řeší pajasan žláznatý.

Pavlína Hakrová ze správy Národního parku Šumava seznámila účastníky s výsledky mapování a metodami likvidace netýkavky žláznaté, zlatobýlů a kolotočníku ozdobného na území CHKO Šumava. Její kolegyně Daniela Steinbachová v následujícím příspěvku zase popsala důvody šíření lupiny mnoholisté, výsledky mapování i zkušenosti s její likvidací na území NP Šumava.

Následovala přednáška Martiny Kadlecové z fakulty životního prostředí ČZU, která se podělila o informace o chemických, mechanických a biologických metodách likvidace invazních taxonů křídlatek a jejich účinnosti.

Blok přednášek zakončili Martin Vojík (AOPK ČR) a Josef Kutlvašr (FŽP ČZU, Botanický ústav AV) se svým příspěvkem o „uprchlících ze zahrádek“ tedy  o okrasných druzích s potenciálem šíření do přírodních biotopů. Pohovořili mimo jiné o možnostech jejich zavlékání i nástrojích pro jejich omezení. Pro účastníky semináře také instalovali do předsálí výstavu sestávající z mnoha velkoformátových bannerů, které jednotlivé rizikové druhy detailně představují a nabízejí k problematickým okrasným druhům i alternativy.

První i druhý den semináře proběhly terénní exkurze po zajímavých lokalitách CHKO Slavkovský les, kde účastníky výkladem provázel Přemysl Tájek ze Správy CHKO. Mnoho z navštívených lokalit je také bohužel zasaženo invaznímu druhy. I když exkurze provázely potíže, spojené v tomto období s nečekanou sněhovou pokrývkou na mnoha lokalitách, výklad byl  nakonec i tak přínosný.

Vzhledem k obrovským rozměrům problémů spojených s invazními druhy je nezbytné informovat o možnostech jejich likvidace co možná nejširší okruh pracovníků ochrany přírody. Právě proběhlý seminář k tomu jistě nemalou měrou přispěl. Záznamy přednášek budou po zpracování k dispozici nejen přímým účastníkům semináře, ale samozřejmě také dalším pracovníkům ochrany přírody.

Princ si dovezl na Kladskou několik „okrasných“ rostlinek bolševníku velkokvětého. Tyto rostliny byly opečovávány a přísně chráněny, nikdo je nesměl poškozovat. Samotný princ tehdy ještě neměl tušení, co tato kultivace pro místní region způsobí. Na snímku kníže z roku 1933, jak se hrdě nechává fotit před svým zámečkem u své pýchy – nádherně kvetoucí rostliny bolševníku.