Během uplynulých dvou let projekt Jedna příroda podpořil zpracování hned pěti odborných studií. Dokončené nebo v současné době zpracovávané studie se týkají sysla obecného, suchých trávníků, štěrkopískových jezer, přirozených lesních porostů a degradovaných luk.
RNDr. Irena Schneiderová, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v roce 2023 dokončila tříletou studii Zhodnocení dopadů nekontrolovaného přikrmování veřejností na populaci sysla obecného a vhodnosti takových populací pro repatriační účel. Ve studii, jež nebyla hrazená z prostředků projektu, zpracovatelka zjišťovala v jakém stavu je fyzická kondice a chování odchycených jedinců na třech lokalitách s různou mírou přikrmování, od velmi dotčené lokality přes částečně dotčenou lokalitu (obě Radouč) až k nedotčené lokalitě (Bezděčín). Byla analyzována data týkající se hmotnosti jedinců, reprodukce, poměru pohlaví, střevních parazitů, střevního mikrobiomu a stresových hormonů. Tato první systematická studie kolonie syslů na Radouči nakonec otevřela mnoho otázek k dalšímu zkoumání, které by přineslo žádoucí poznatky nejen ohledně vlivu přikrmování, ale také ohledně fungování a dynamiky syslích kolonií jako takových.
Další v minulém roce dokončenou studii Vliv frekvence a způsobu seče na druhovou diverzitu cévnatých rostlin v suchých trávnících zpracovala pracovní skupina ENVIROP, která působí v Ústavu botaniky a zoologie na Masarykově univerzitě v Brně. Cílem této dvouleté studie bylo zjistit, jak modifikace seče, jako snížení frekvence nebo mozaiková seč, ovlivňují druhové složení suchých trávníků na jižní Moravě, dále pak navrhnout úpravy postupů péče, které by minimalizovali negativní dopady, a zhodnotit dostupnost a využitelnost informací o ochranářském managementu v chráněných územích.
Poslední již dokončenou studií v loňském roce je studie s názvem Obnova degradovaných luk v lokalitě Slovácké lúky v k. ú. Lednice. Studie se skládá ze dvou částí. V jedné části Mgr. Filip Lysák zhodnotil stav Slováckých luk z hlediska hydrologických podmínek. Srovnal současné a historické hydrologické poměry a po vyhodnocení potenciálu obnovy přírodních biotopů navrhl revitalizační opatření.
Druhou část studie v lokalitě Slovácké lúky zpracovala opět pracovní skupina ENVIROP, působící při Masarykově univerzitě. Ve studii vyhodnotili aktuální ekologický stav, biologickou hodnotu a navrhli způsob obnovy a následného obhospodařování degradovaných, nyní druhově chudých luk jihovýchodně od Lednice.
Obecně prospěšná společnost ENKI začala v loňském roce zpracovávat tříletou studii Faktory ovlivňující ekosystém štěrkopískového jezera, návrh metodiky pro vyhodnocení jeho stavu, možnosti predikce jeho vývoje a managementu s ohledem na udržení/obnovení jeho dobrého ekologického stavu. Tato případová studie jezer Poděbrady a Chomoutov v CHKO Litovelském Pomoraví má za úkol zjistit, které procesy mají dopad na ekologický stav štěrkopískových jezer, které z těchto procesů lze praktickým managementem ovlivňovat, které ukazatele hodnotící stav jezerního ekosystému lze využít pro efektivní vyhodnocování ekologického stavu jezer a navrhnout konkrétní management jezer.
Další víceletou studií, která se začala zpracovávat v loňském roce je Vyhodnocení stavu přirozených lesních porostů v EVL Rejvíz v průběhu kůrovcového rozpadu, srovnání s EVL Praděd (NPR Rašeliniště Skřítek). Mgr. Josef Kašák, Ph. D. ve studii dokumentuje a vyhodnocuje vliv rozpadu stromového patra v důsledku kůrovcové gradace, respektive vliv managementu kůrovce, na vybrané indikační skupiny – brouci, ptáci a provede srovnání s NPR Rašeliniště Skřítek, kde se dosud uplatňuje aktivní protikůrovcový management. Také formuluje rizika související s kůrovcovou gradací a navrhne optimální péči a principy komunikace s veřejností pro EVL Rejvíz i NPR Rašeliniště Skřítek.
Výše uvedené studie nechala zpracovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR na základě vyhodnocení potřeb pro zajištění vhodné péče o různé biotopy. V následujících letech se předpokládá zadání dalších studií, například na téma vlivu řízeného vypalování na stepní trávníky či vřesoviště, vlivu zvěře na vybrané biotopy ČR a další.
Studie jsou zveřejněné skrz knihovnu AOPK.