V otázce zajištění vhodné a efektivní péče o chráněná území nejen soustavy Natura 2000 je neustále potřeba držet krok s novými poznatky a zkušenostmi. A v případě tzv. inovativního managementu, který v našem projektu zastupuje například lesní pastva, to platí dvojnásobně. I proto se setkáváme se zástupci projektu LIFE for Minuartia, Záchrana kuřičky hadcové a LIFE Ze života hmyzu.

Lesní pastva u Želivky

Lesní pastva v národní přírodní památce Hadce u Želivky. Foto: Ondřej Pašek, www.kuricka.cz

V květnu letošního roku se zástupci projektu Jedna příroda z řad pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) setkali s Karlem Křížem z ČSOP Vlašim, vedoucím projektu LIFE for Minuartia, a správcem lokality Martinem Klaudysem ze správy CHKO Blaník v národní přírodní památce Hadce u Želivky. Společně hovořili o historii lokality, která bývala v minulosti selskými pastvinam,i a o jejím současném i cílovém stavu, kterého chce projekt zaměřeným na záchranu českého endemitu kuřičky hadcové (Minuartia smejkalii) dosáhnout.

Projekt LIFE for Minuartia se mj. zabývá revitalizací stanovišť výskytu kuřicky hadcové. Za tímto účelem je na lokalitách výskytu prováděna celá řada opatření cílených na snížení množství živin v půdě. Za zmínku stojí například strhávání drnu, výhrab stařiny, sečení či mulčování. Lesní pastvě, které se na svých lokalitách věnuje i projekt Jedna příroda, předcházely v NPP Hadce u Želivky výřez náletů a celkové prosvětlení stromového patra. Výsledkem je řídký porost borovice lesní, jehož části jsou od roku 2019 periodicky přepásány stádem 30 ovcí. Pastevní management je zde kombinován s pravidelnou sečí a příležitostným strháváním drnu. V současné době probíhá na pěti hektarech pastva a na šesti hektarech seč. Bez managementu zůstávají pouze strmé svahy nad hladinou vodní nádrže Švihov.

Postupné přepásání lokality probíhá dvakrát do roka (květen, srpen), vždy po dobu dvou týdnů v závislosti na počasí. V dočasných mobilních ohradách o rozloze 0,75 až 1 ha se ovce  romanovské pasou vždy po dobu tří až čtyř dnů (podle množství píce), zatímco je v bezprostřední blízkosti instalována ohrada druhá, do které jsou po vypasení předchozího stanoviště ovce přehnány. Je velice důležité, aby byl stav lokality během pastvy neustále kontrolován, a předešlo se tak hrozícímu poškození nadměrným okusem vegetace. K zajištění stáda je používán síťový ohradník napojený na solární zdroj elektřiny.

Na celé ploše jsou také instalovány ochranné klece, které zajišťují ochranu kontrolních ploch proti vypásání – právě díky porovnání těchto nespásaných ploch a okolního spásaného území je možné vidět výrazný pozitivní vliv organizovaného spásání této zvláště chráněné lokality (viz fotografie níže). Celé území je poté monitorováno množstvím dataloggerů, které pravidelně sledují teplotu a vlhkost celé lokality včetně kontrolních ploch a zmíněných strmých svahů.

Další informace o výsledcích lesní pastvy prováděné právě v NPP Hadce u Želivky se lze dočíst v článcích Po roce se na Želivku vrací ovce, uvolňují místo pro ohrožené rostliny a Pastva ovcí v lesích u Želivky se osvědčila, prospívá chráněným druhům.

Kuřička hadcová (Minuartia smejkali). Foto: Jonáš Gaigr

Kontrolní plocha pro vyhodnocení dopadů pastvy. Foto: Jonáš Gaigr

Dataloggery zaznamenávají teplotu a vlhkost na lokalitě. Foto: Jonáš Gaigr

Lesní pastva v EVL Bílé Karpaty

Na konci června se zástupkyně projektu Jedna příroda setkala s pracovníky dalšího českého projektu, LIFE Ze života hmyzu realizovaného AOPK ČR ve spolupráci s ČSOP Bílé Karpaty, ČSOP Salamandr, Vzdělávacím a informačním střediskem Bílé Karpaty, infinity‑progress a slovenským partnerem BROZ, který si v přeshraniční oblasti Západních Karpat (Beskydy a Bílé Karpaty na české a slovenské straně) klade za cíl obnovu stanovišť přirozeného výskytu vybraných evropsky významných druhů hmyzu, jako například roháč obecný, jasoň dymnivkový nebo modrásci černoskvrnný, bahenní, očkovaný a mnoho dalších.

Jedním z nástrojů obnovy lokalit, který projekt využívá je návrat k tradičním extenzivním způsobům hospodaření v krajině. Jedná se především o mozaikovou seč, pastvu, pařezení a lesní pastvu. Posledním dvěma zmíněným  se věnuje i náš projekt Jedna příroda. Oboustranné sdílení zkušeností a vědomostí bylo tedy nasnadě. Diskutována byla například praktická realizace samotných opatření, možná úskalí i jejich případná řešení.

Podrobněji a šířeji se hovořilo zejména o monitoringu vývoje stavu lokalit v čase a efektivním způsobu sběru dat. Při návštěvě několika lokalit projektu LIFE Ze života hmyzu proběhl i sběru botanických dat na trvalých monitorovacích plochách, určených ke sledování reakce bylinného a stromového patra na provedená opatření.

Další informace o projektu lze najít na jeho stránkách.

Světlý les v evropsky významné lokalitě Bílé Karpaty. Foto: Tereza Kočárková