V loňském roce jsme vyzvali příjemce různých evropských a národních dotačních zdrojů zaměřených na ochranu přírody, především na soustavu Natura 2000, k vyplnění online dotazníku, jehož výsledky budou součástí rozsáhlé analýzy stávajících zdrojů financování pro podporu soustavy Natura 2000.

Během července a srpna 2021 jsme obdrželi celkem 66 odpovědí od zástupců různých organizací, kterým tímto děkujeme, že na naše dotazy odpověděli. Ač bylo šetření velmi orientační, slouží jako cenný podklad pro kulaté stoly mezi příjemci, poskytovateli dotací a MŽP, které budou probíhat v letech 2022 a 2023.

Nejvíce se zapojily nevládní organizace (35 %), výzkumné organizace (11 %) a organizační složky státu či státem zřízené příspěvkové organizace (9 %). Dvě třetiny z nich (65 %) uvedly, že nečerpají finance na ochranu přírody mimo národní či evropské programy, čili nevyužívají financování z krajů, soukromých zdrojů apod.

O nových otevřených dotačních výzvách se dozvídají nejčastěji z internetových stránek poskytovatele finančního zdroje (82 %) anebo díky upozornění od spolupracovníků (70 %). Internetové stránky zaměřené na ochranu přírody využívá jako zdroj informací o nových dotačních výzvách 32 % organizací.

Rovněž informace o formě podání žádosti na projekt, včetně finančního rozsahu, získávají žadatelé nejčastěji na stránkách poskytovatelů (79 %) nebo na základě předchozích úspěšných žádostí (73 %). U některých programů nebývá finanční rozsah uváděn a může to pak způsobovat komplikace nerealistickými požadavky – to se týká především menších a soukromých zdrojů.

Graf: Využívané zdroje informací o možnostech financování ochrany přírody

Polovina respondentů (51 %) by byla ochotna pro potřeby jiných žadatelů a po odstranění citlivých údajů zpřístupnit úspěšnou projektovou dokumentaci svých žádostí. Ačkoliv se jedná o velmi cenné know-how daných organizací, pomohly by zveřejněné žádosti ušetřit energii jak žadatelům, tak poskytovatelům. Naprostá většina organizací totiž nevyužívá při podávání a realizaci projektu služeb externí asistenci (85 %).

V otázkách zaměřených přímo na některý z programů, se kterým má respondent zkušenosti, se většina odpovědí týkala Operačního programu Životní prostředí (OPŽP, 32 %) anebo Programu péče o krajinu (PPK, 27 %). Většina organizací z našeho malého dotazovaného vzorku (86 %) byla úspěšná hned při prvním podání žádosti o podporu. Pokud žádosti nebylo vyhověno, spočívaly příčiny rovnoměrně v administrativních nedostatcích žádosti či v tom, že projekt schválen formálně byl, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků nemohl podporu získat.

Pouze 6 % respondentů hodnotilo elektronické prostředí pro podání žádosti jako přívětivé a intuitivní. Nejvíce ho vnímali jako průměrné (38 %) nebo složité (21 %). Velmi podobně bylo hodnoceno elektronické prostředí z hlediska následné administrace projektu.

Graf: Hodnocení elektronického prostředí pro podání žádosti

Rovněž administrativní náročnost nehodnotili respondenti jednoznačně kladně. 33 % všech dotázaných označilo administraci daného programu jako náročnou při podávání žádosti považovalo. Při ukončení projektu ji naopak jen 18 % dotázaných (54 z 66 dotázaných, kteří již projekt ukončili) považovalo za složitou.

Graf: Hodnocení administrativní náročnosti při podání žádosti

Oproti tomu komunikace s administrátory během podávání žádosti byla pro skoro polovinu žadatelů (47 %) přívětivá a rychlá anebo přívětivá, leč pomalá (11 %). Téměř shodné výsledky uváděli dotazovaní i pro komunikaci s administrátory během samotného řešení projektu.

Graf: Hodnocení komunikace s administrátory programu

Věčnou ne zcela příjemnou otázkou projektů ochrany přírody je nutnost zajistit dostatečné kofinancování. Většina organizací, které se dotazníku zúčastnily, využívá své vlastní zdroje (85 %). Jedním z možných způsobu kofinancování je získávání prostředků z jiných projekty. Kvůli administrativně náročnosti, což v případě kombinování některých finančních zdrojů není ani možné, využívá tento způsob jen 23 % dotázaných. Podobně jsou v malé míře využívány sponzorské dary (21 %).

Dalším tématem, kterému jsme se v dotazníku věnovali, je rovněž problematické předfinancování projektu. Opětovně většina organizací (88 %) využívá vlastní zdroje. U velkých projektů, kde může jít o významnou překážkou,  se předfinancování řeší půjčkou (23 %). Zde se otevírá možnost diskuze o možnostech státu poskytovat bezúročné nebo nízkoúročné půjčky třeba formou revolvingového fondu.

Graf: Způsoby předfinancování projektu

Výsledky dotazníkového šetření nám poskytly důležité informace pro již zmíněnou analýzu stávajících zdrojů financování soustavy Natura 2000 zpracovávanou projektem Jedna příroda, která zohledňuje naplňování cílů Prioritního akčního rámce pro soustavu Natura 2000 pro roky 2021–2027 (PAF).

Máte-li dotazy nebo chcete-li poskytnout vlastní podněty v oblasti financování ochrany přírody a zejména péče o soustavu Natura 2000, můžete se obrátit na Simonu Polákovou z MŽP, simona.polakova@mzp.cz.