Ve dnech 7. až 10. června 2021 probíhala v estonském Tartu v pořadí již třetí evropská konference Partnerství pro ekosystémové služby (ESP) s názvem „Věda o ekosystémových službách, politika a praxe tváří v tvář globálním změnám“.

Na letošním setkání diskutovali zástupci z různých zemí o současných trendech výzkumu ekosystémových služeb a jejich využití v praxi zejména s ohledem na stále významný vliv člověka na ekosystémy v podobě nejen jejich přetváření či klimatické změny, ale rovněž ochrany přírody. Konference se měla původně uskutečnit již v loňském roce a po ročním odkladu z důvodu současné pandemické situace se uskutečnila v hybridní podobě. Většina účastníků se připojila online přes interaktivní videokonferenční systém, a tak konferenční hala a místnosti Estonské univerzity věd o živé přírodě v Tartu zůstaly převážně prázdné.

Z ESP konference 2021

Přehled a výstupy projektu Jedna příroda prezentovali zástupci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. – CzechGlobe ve dvou tematických sekcích. Představili českou zkušenost s hodnocením ekosystémových služeb na národní úrovni společně se zkušenostmi z dalších evropských zemích (Maďarsku, Estonsku, Řecku, Francii, Bulharsku a dalších zemích včetně evropských zámořských území).

„Pro projekt Jedna příroda je velmi důležité být v kontaktu s mezinárodním děním, jako jsou procesy hodnocení a mapování ekosystémových služeb v Evropě a diskutovat zkušenosti z podobných projektů v dalších zemích, což vhodným způsobem zprostředkují mezinárodní akce a sítě, jako je právě organizace Partnerství pro ekosystémové služby,“ podotýká projektová manažerka za partnera CzechGlobe v projektu Jedna příroda Davina Vačkářová, která stála v Česku u zrodu mezinárodní spolupráce s ESP.

Na konferenci rovněž představila přístup k mapování a hodnocení ekosystémových služeb včetně záměru ustanovit Národní platformu pro ekosystémové služby v ČR. Blok věnovaný národním projektům mapování a hodnocení ekosystémových služeb (MAES) přinesl zajímavé zkušenosti zemí v různých fázích národního hodnocení.

Projektům financovaných z Programu LIFE a jejich významu pro ochranu přírody byla věnována pozornost již při zahájení konference. V jedné z úvodních prezentací představila Sylvia Barová z Evropské výkonné agentury pro klima, životní prostředí a infrastrukturu (CINEA) podrobnou zprávu Přivádět přírodu zpět pomocí programu LIFE hodnotící účinky LIFE projektů na zlepšení stavu druhů a biotopů v EU.

Jan Daněk, rovněž z organizace CzechGlobe, se přímo podílel na organizaci bloku zaměřeného na kulturní ekosystémové služby. Zároveň  představil aktivity projektu Jedna příroda spočívající v zapojení aktérů do procesu mapování a hodnocení ekosystémových služeb v sekci s názvem Rozvoj a pokroky v národních MAES procesech: cesta od mapování k implementaci. Účastníci a zejména přednášející sdíleli zkušenosti s často dlouhým procesem od provedení národního hodnocení ekosystémových služeb po samotnou implementaci výsledků, tedy využití hodnocení v praxi. Většina příspěvků se věnovala prezentaci vybraných výstupů hodnocení ekosystémových služeb v Estonsku, Slovensku, Makedonii a Itálii a reflexi jejich využití při tvorbě politik nebo rozhodování na různých úrovních. Za Českou republiku hovořil právě Jan Daněk, který představil proces začlenění klíčových aktérů projektu Jedna příroda do hodnocení ekosystémových služeb tak, aby výstupy samotného hodnocení byly relevantní pro klíčové aktéry a maximálně využitelné v praxi.

Ekosystémové služby přispívají jak ekonomice, tak kvalitě života a zdraví

Ivana Žížalová a Johana Drlíková z CzechGlobe, které se za projekt Jedna příroda evropské konference účastnily poprvé, poskytly reflexi v dalších zajímavých sekcích zaměřených na vazby mezi ekosystémovými službami, současnou pandemickou krizí, zdravím a adaptačními opatřeními ve městech, která jsou rovněž v zájmu CzechGlobe v dalších projektech jako LIFE TreeCheck.

Sekce Přírodní prostředí, ekosystémové služby a veřejné zdraví v době krize se věnovala zejména vlivu přírodního prostředí na zdraví, a to jak v kontextu globální změny, tak v kontextu pandemie covid-19. Účastníky velmi zaujal vstup Melissy Marselle z Univerzity v Surrey o typech a vlastnostech zelených a modrých ploch, které  mají pozitivní dopad na duševní zdraví. Melissa Marselle zmínila, že na duševní zdraví má pozitivní efekt většina zelených ploch (jako stromy, parky nebo lesy). Negativní efekt byl zjištěn pouze u husté vegetace, která v člověku vyvolává pocity strachu.

Problematice přírodě blízkých řešení a zelené a modré infrastruktury ve městech bylo na ESP konferenci věnováno vícero sekcí a bloků. Constance Brouillet z ETH například přednesla zajímavou přednášku o resilienci měst, vztažené k pandemii koronaviru v průběhu lockdownu ve švýcarském Curychu. Hledala vhodné způsoby, jak může město absorbovat zvýšenou poptávku po rekreaci a přinesla téma typologie otevřených prostorů ve městech. Detailně zpracované mapy s pěším pohybem městem v době pandemie byly atraktivní a srozumitelné. Zřetelně se ukázalo, že pandemie zintenzivnila tlak na rekreační oblasti ve městech a jejich blízkosti. Jako zcela zásadní pro pohyb pěších se ukázaly klidné oblasti, dostupné hromadnou dopravou.

Shrnutí konference

ESP konference nabídla velmi širokou paletu atraktivních témat od přehledu procesů národních hodnocení a mapování ekosystémových služeb až po relativně specializované otázky. Zároveň demonstrovala pokrok, který oblast ekosystémových služeb jakožto přínosů přírody společnosti dlouhodobě zaznamenává. Z tohoto hlediska byly poutavé i prezentace klíčových řečníků.

Prezident Evropské společnosti pro ekologickou ekonomii Erik Gomez-Baggethun sledoval a konfrontoval současný posun od ekosystémových služeb k přínosům přírody lidem (NCP).

Rostoucí pozornost je věnována rovněž hodnocení ekosystémových služeb pro ekosystémové účetnictví (SEEA EA), které bylo reflektováno a diskutováno v několika sekcích na ESP konferenci, včetně prezentace nástrojů a účtů pro zohlednění příspěvku přírody k ekonomické činnosti a kvalitě života.

Celkově byla konference velmi přínosnou událostí jak z hlediska prezentace projektu Jedna příroda, tak dalšího vývoje hodnocení socioekonomických přínosů soustavy Natura 2000 na národní úrovni.

O Partnerství pro ekosystémové služby, Ecosystem Services Partnership (ESP)

ESP je hlavní mezinárodní odbornou platformou pro ekosystémové služby a spojuje více než 3000 vědců z oblasti ekosystémových služeb, tvůrců politik a odborníků, kteří spolupracují ve více než 40 pracovních skupinách a v rostoucím počtu národních sítí na všech kontinentech. Pravidelně organizuje světové a regionální konference a poskytuje mnoho služeb k dalšímu posílení aplikace ekosystémových služeb pro ochranu přírody či obnovu ekosystémů.

Posláním ESP je zlepšit vědu, politiku a praktické uplatnění konceptu ekosystémových služeb pro lepší informované rozhodování směrem k bezpečnější a udržitelnější budoucnosti. S podporou členských organizací propojuje lidi a poskytuje globální platformu pro výměnu znalostí, vytváření sítí a spolupráci v oblasti ekosystémových služeb. Členem ESP se může stát každá organizace či osoba zabývající se výzkumem a aplikacemi ekosystémových služeb.