V dnech 13. a 14. června se v rámci projektu Jedna příroda uskutečnil ve Znojmě a blízkém okolí seminář zaměřený na problematiku regulace výmladných druhů invazních dřevin pořádaný AOPK ČR  ve spolupráci s NP Podyjí. Teoretickou i praktickou formou byly probírány aktuálně nejvhodnější postupy likvidace pajasanu a akátu, tyto postupy jsou ale vhodné i na další druhy, jako jsou například škumpa či střemcha. Na semináři přednášelo osm odborníků a zúčastnilo se 42 posluchačů z řad AOPK ČR, krajských úřadů, správ národních parků, obcí, České inspekce životního prostředí a Ministerstva životního prostředí.

První den proběhl přednáškový blok v prostorách bývalého kláštera Louka v centru Znojma. V úvodní prezentaci Jan Šíma z Ministerstva životního prostředí připomněl současnou legislativu v oblasti invazních druhů, včetně aktuálně zpracovávaných strategických dokumentů. Těmi jsou mj. zásady regulace pro rozšířené druhy z unijního seznamu. Momentálně jsou vydány zásady regulace pro pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, netýkavku žláznatou a klejichu hedvábnou. Celkem se bude tento typ dokumentů vydávat pro 16 druhů z unijního seznamu.

Následující přednáška Pavly Pokorné a Alexandry Čermákové z AOPK ČR se zaměřila na národní a evropské zdroje financování managementu invazních a nepůvodních druhů. V úvodu byly vysvětleny různé pojmy jako číselníky činností, náklady obvyklých opatření, standardy péče a jejich vzájemná propojenost, pak se již přistoupilo k popisu jednotlivých dotačních titulů. Z národních zdrojů jde o Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny a o Program péče o krajinu. Z evropských titulů pak zejména Operační program Životní prostředí, a to jak „klasický“, tak i v režimu tzv. zjednodušených metod vykazování (projekty do 200 tis. EUR, spravuje AOPK ČR). Představeny byly i příklady projektů podpořených z těchto programů.

Pavla Pokorná z AOPK představuje národní a evropské zdroje financování managementu invazních a nepůvodních druhů. Foto: Alexandra Tamchynová

Sérii přednášek zaměřených na praktické zkušenosti s likvidací invazních dřevin zahájila Linda Zajíčková (AOPK ČR, RP Střední Čechy) s příspěvkem o likvidaci pajasanu a akátu v náročném skalnatém terénu v NPR Větrušické rokle. Krom členitosti terénu byla systematická práce v této oblasti poznamenána častým střídáním pracovišť, která měla území na starosti. Nyní se zde akát likviduje v ochranářsky nejcennějších místech a jejich bezprostředním okolí. Větším problémem je pajasan, který zde má velký invazní potenciál a obsazuje i exponovaná místa na skalách. Jako dobrý způsob monitoringu této dřeviny v těžko přístupném terénu se zde jeví zimní pozorování pomocí dalekohledu. Management akátu a pajasanu je v současnosti hrazen z PPK a kofinancován z projektu IP LIFE Jedna příroda.

Zkušenosti z hlavního města ČR odprezentoval Michal Kubelík z Magistrátu hlavního města Prahy. V Praze začíná být problémem střemcha pozdní, která se v raných stadiích růstu snadno přehlíží. Potíže působí i dub červený, jehož likvidace je velmi obtížná, přežívá i navrtávání a injektáž herbicidem. Rozrůstá se i mahonie a některé druhy skalníků, které se nejlépe likvidují mechanicky vytrháváním, protože jsou poměrně odolné vůči postřiku. Na skalnatých místech bývá problém i šeřík.

Připravované opatření obecné povahy pajasanu pro Jihomoravský kraj představili Jana Juráková a Petr Mach z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. KÚ si zajišťuje vlastní mapování pajasanu od roku 2022, dosud zadal do NDOP přes 1000 záznamů. Zajímavým údajem je to, že v NDOP je cca 3500 záznamů k pajasanu v Jihomoravském kraji, přičemž v rámci celé ČR je 4200 záznamů. Prioritními oblastmi pro regulaci pajasanu v rámci chystaného opatření jsou území přírodních památek a přírodních rezervací a ochranné pásmo 500 m od jejich hranic. Stejné ochranné pásmo platí kolem velkoplošných zvláště chráněných území. Další prioritní oblastí jsou evropsky významné lokality a dále pak pozemky podél komunikací a pozemky ve vlastnictví obcí a státu.

Následně Robert Stejskal ze Správy NP Podyjí zmínil souhrn problematiky invazních druhů v národním parku. Nejvíce zasaženými biotopy jsou zde světlé lesy, suché trávníky, vřesoviště a údolní louky. Poté podrobně představil metody cílené aplikace herbicidů včetně nejčastěji prováděných chyb (záseky místo navrtávání či sloupnutí kůry, nenavrtané vnitřní strany u vícekmenů, loupání příliš velkých stromů, které se již měly vrtat). V rámci území NP Podyjí zmínil dva méně časté, ale problematické druhy dřevin, a to slivoň myrobalán a janovec metlatý, a to včetně efektivních metod jejich likvidace (přes sezónu aplikace herbicidů, případně vytrhávání bagrem v zimě) a čemu se naopak při jejich likvidaci vyhnout (sečení, frézování).

V závěrečné přednášce Vilém Jurek z Rezekvítku z. s. představil své zkušenosti z likvidace invazních dřevin v okolí Brna. Prioritními oblastmi likvidace v rámci činnosti Rezekvítku jsou sekundární trávníky, lesy, křoviny, mokřady a tůně. Zmíněna byla řada méně „tradičních“ invazních druhů a zkušenosti s jejich likvidací. Jde např. o svídu, kustovnici, skalníky, hlohyni a některé popínavky (opletka, loubinec).

Druhý den proběhla na pastvině u Havraníků praktická ukázka managementu invazních druhů dřevin metodou cílené aplikace herbicidů. Všichni účastníci si mohli vlastníma rukama vyzkoušet navrtávání kmenů akátů či částečné loupání kůry u mladých jedinců. K vidění byly též odumřelé porosty dřevin, jež byly stejnými metodami ošetřeny v minulém roce. Bylo probráno mnoho detailů likvidace tímto způsobem, včetně technických a praktických a bylo zodpovězeno nespočet dotazů účastníků. Poutavost exkurze dokládají i pořízené fotografie.

Zapsal: Tomáš Görner a Alexandra Tamchynová