Dne 10. 5 se uskutečnil webinář na téma návrhu nařízení k obnově přírody (dále nařízení). Organizaci zaštítilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Hlavním cílem akce bylo představit aktuální stav při projednávání daného návrhu a také podnítit diskuzi s důležitými aktéry. Webináře se zúčastnilo přes 160 zástupců ze státních, soukromých i nevládních organizací.

Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh sekundární unijní legislativy, tedy právně závazného předpisu, který je stále formován v rámci orgánů EU, byla první část semináře věnována prezentaci, ve které byl představen návrh v podobě, ve které jej zveřejnila Evropská komise, ale také byl nastíněn směr debaty, která probíhá na úrovni Rady EU.

Na úrovni Rady EU aktuálně probíhá příprava na přijetí tzv. obecného přístupu, návrh je paralelně projednáván v Evropském parlamentu. Na národní úrovni probíhá kromě vnitro – a mezirezortní koordinace diskuze s (odbornou) veřejností (kterou bude vhodné dále rozvíjet), také iniciální příprava na provádění nařízení.

Oba rezorty očekávají další vývoj textu nařízení jak v Radě EU, tak v Evropském parlamentu. Snaha je samozřejmě vyjasnit před vstupem nařízení v účinnost co nejvíce bodů, které z pohledu praktické implementace vzbuzují otázky. Takovým tématem je například obnova vodních ekosystémů prostřednictvím odstraňování překážek či vybrané aspekty obnovy zemědělských ekosystémů.

Po prezentaci následovala diskuze, kde se mohli hlásit o slovo samotní účastníci:

Účastníky například zajímalo, jaký je postoj ministerstev k návrhu každoročního monitoringu indikátoru populací opylovačů, přičemž oba rezorty se shodly, že důležitost ochrany a monitoringu opylovačů je neoddiskutovatelná, nicméně určitá nejistota vzniká v důsledku neexistence všeobecně etablované metodiky pro úroveň EU, dle které bude monitoring probíhat. Konkrétní opatření, která přispívají k podpoře opylovačů však existují již dnes, využitelná jsou například Agro-environmentálně klimatická opatření, která jsou podporována resortem MZe v rámci SP SZP (Strategického plánu Společné zemědělské politiky). Pro zvrácení nepříznivého stavu populací opylovačů bude však nezbytné úsilí zvyšovat, zejm. se věnovat systematické minimalizaci využívání biocidních přípravků v krajině a podporovat jejich biotopy, resp. pestrou krajinnou mozaiku s relativně ekologicky stabilnějšími prvky, kde opylovači nacházejí svá útočiště. K tomu má návrh potenciál významně přispět.

V souvislosti s opylovači zazněl také dotaz na včelu medonosnou a její podporu, jakožto významného opylovače, avšak také jako významného konkurenta pro opylovače volně žijící. Obecně se nařízení, konkrétně čl. 8 návrhu, vztahuje právě na volně žijící opylovače, klíčem je tedy hledání a financování opatření výhradně na jejich podporu. Z těchto opatření může však sekundárně profitovat také včela medonosná.

Dalším dotazem byla rozvedena problematika stavu populací ptáků zemědělské krajiny, jejichž populace jsou každoročně vyhodnocovány v rámci společného indexu. Existující opatření, která jsou přímo či nepřímo zaměřena na podporu některých druhů, zatím nepřinesla výrazné zlepšení stavu jejich populací. Je velmi pravděpodobné, že kromě zemědělského hospodaření existuje řada dalších vlivů, které ovlivňují populace ptáků ve volné krajině (např. přirozená populační dynamika druhů, výskyt sucha v období hnízdění, ostatní antropogenní faktory apod.). Hodnoty růstu indikátoru běžných druhů polních ptáků, které jsou navrženy v nařízení EU proto zejména zástupci Ministerstva zemědělství považují za příliš ambiciózně nastavené a v praxi jen velmi obtížně dosažitelné.

Jeden z dotazů se týkal invazních a nepůvodních druhů dřevin – kvůli dopadům klimatické změny lze očekávat, že krajina v ČR (EU) bude v mnohem větší míře čelit invazím, navíc dochází k posunu areálů společenstev a bude nezbytné uvažovat o revizi fytocenologické definice přírodních stanovišť. Pokud se jedná o téma výsadby nepůvodních druhů dřevin, které jsou však odolnější vůči klimatické změně, je zřejmé, že tato problematika přesahuje možnosti nařízení a je třeba se jí věnovat i nezávisle na něm. Nicméně je nutné si uvědomit, že v oblasti invazních druhů existuje platná legislativa a změna klimatu nemůže být důvodem k záměrnému šíření invazních a nepůvodních druhů. V rámci nařízení je však nutné brát klimatickou změnu v potaz, zejména při nastavování metodik a indikátorů. Zároveň v případě lesních ekosystémů je změna klimatu, resp. nevratné změny ekosystému jí způsobené, jednou z výjimek navrženou členskými státy k doplnění do nařízení, která umožní odchýlit se od cílů nařízení.

Lze říci, že nařízení nepřímo cílí také na ekotony, a to například skrze požadavky na obnovu přírodních stanovišť, která mohou mít i přechodový charakter, obnovu krajinných prvků s vysokou diverzitou v zemědělské krajině apod., což je velmi zásadní, neboť tato místa jsou z biodiverzitního hlediska velmi pestrá. Komplexní zajištění péče o tyto a jiné krajinné prvky (remízky) je důležitým tématem, které bude třeba sledovat nejen v kontextu provádění nařízení.

Výzvou související s přípravou a implementací návrhu bude zajištění dostatečného množství financí na celou řadu aktivit souvisejících s prováděním opatření, vč. monitoringu a personálních kapacit. Při plnění opatření v rámci nařízení bude také nutné vyřešit kapacitní a finanční deficity při provádění různých typů managementu, zejména pokud se jedná o opakovanou péči o společenstva bezlesí, která jsou značně rozlehlá. Bude nutné mj. nastavit podmínky tak, aby bylo ekonomicky smysluplné hospodařit formou extenzivní pastvy, neboť se jedná o jeden z efektivních způsobů péče o bezlesé ekosystémy.

Řada dotazů se týkala zohlednění cílů tohoto nařízení ve Strategickém plánu společné zemědělské politiky (SP SZP) a jeho modifikací. Velká část požadavků nařízení o obnově přírody se promítne spíše do plánování strategií a nástrojů v rámci dalšího programového období EU. V řadě případů půjde o nutnost formulace skutečně horizontálních, významných opatření ke zlepšení stavu biodiverzity. Cílové úrovně hodnot indikátorů (resp. jejich uspokojivou úroveň) bude v konkrétních případech určovat členský stát v rámci svého Národního plánu na obnovu přírody.

Seminář byl v závěru hodnocen pozitivně, a to jak organizátory, tak účastníky. Na základě přihlášených uchazečů a množství zajímavých dotazů lze konstatovat, že odborná veřejnost má zájem podílet se na řešení této problematiky, i proto obě ministerstva přislíbila v komunikaci tohoto tématu pokračovat.