Vypalování jako management může působit i díky loňskému požáru v NP České Švýcarsko poměrně kontroverzně. Přesto se tento způsob péče jeví jako velice efektivní nástroj při péči zejména o nelesní biotopy. V rámci regionálních pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se řízené vypalování prakticky aplikovalo pouze v několika málo případech, je však mnoho dalších regionů, kde by mohlo být použití tohoto managementu velmi přínosné. Překážkou může být nejen obava z ohně, ale i nedostatek informací o bezpečném způsobu jeho použití. Přitom pozitivní vliv na různá společenstva tohoto kdysi poměrně rozšířeného způsobu údržby (nejen) travních porostů je vědci prokázán.

Za účelem zejména rozšíření znalostí o použití řízeného vypalování jako managementu mezi širší okruh pracovníků ochrany přírody uspořádala v Jítravě u Rynoltic Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve dnech 19. – 20. dubna seminář nazvaný „Oheň: dobrý sluha?“.  Seminář byl z kapacitních důvodů primárně určen pro pracovníky AOPK ČR, nicméně zúčastnilo se ho i několik zástupců národních parků a MŽP. První den semináře si okolo 85 účastníků vyslechlo 9 prezentací, 70 zájemců zůstalo i do druhého dne na exkurzi.

Václav Sojka, strážce NP České Švýcarsko, seznámil posluchače s vývojem požáru, který proběhl na přelomu července a srpna 2022.

V první části semináře se účastníci dozvěděli více zejména o vlivu ohně na různá společenstva. Přemysl Bobek z Botanického ústavu AV ČR pohovořil o požárové historii subalpínských trávníků v Jeseníkách. Strážce Národního parku České Švýcarsko Václav Sojka po nedávných přímých zkušenostech představil oheň, jako živel, od kterého se lze učit.

Entomolog Lukáš Blažej, který působí nejen ve Správě NP České Švýcarsko, ale i v Muzeu Česká Lípa, ve svém vyčerpávajícím příspěvku rozebral vliv ohně na společenstva hmyzu zejména lesních a navazujících biotopů. V následné přednášce Martina Adámka z katedry botaniky PřF UK kromě jiného zaznělo, že řízené vypalování může sloužit jako prevence velkých nekontrolovaných požárů, protože snižuje množství nahromaděného suchého matriálu v porostech. Martin Adámek shrnul vývoj nejen lesní vegetace po požárech, ale promluvil také o vlivu požáru na vegetaci vřesovišť. Dále se podělil o několik postřehů ze sledování vývoje vegetace horského bezlesí po požáru na Labské louce v roce 2018.

Blok zakončila právnička Paula Filipová (AOPK ČR), která stručně představila legislativní úpravu nejen vypalování jako managementového opatření, ale i likvidace organické hmoty pálením.

Další část semináře se věnovala zkušenostem s řízeným vypalováním nejen u nás, ale i v zahraničí. Blok zahájil Jan Roleček, botanik z Masarykovy univerzity, který sdílel své postřehy z průzkumu pravidelně vypalovaných ukrajinských stepí. Následovaly dvě různé ukázky přístupu k řízenému vypalování z „domova“. Nejprve Jiří Kmet představil velmi podrobnou „kuchařku“ jak probíhá pyromanagement stepních ploch v CHKO Pálava, následně ve svém příspěvku Bohumil Fišer popsal pilotní vypálení vřesovišť v CHKO Brdy.

Po večeři na účastníky čekala ještě jedna přednáška pocházející tentokrát od našich německých sousedů. Z Halle se přijel do Jítravy podělit o své bohaté zkušenosti Stefan Klein, který, pracuje na volné noze a řízenému vypalování se ve své domovině věnuje poměrně intenzivně více jak 10 let. Do svého bezmála hodinu trvajícího příspěvku zahrnul své poznatky z historie vypalování a z požárové ekologie, dále vlastní zkušenosti s praktickou aplikací vypalování, bezprostřední dopady ohně nejen na vegetaci, ale i na svrchní vrstvu zeminy a také shrnul výsledky několika vědeckých výzkumů.

Druhý den se většina účastníků semináře zúčastnila komentované exkurze do požárem zasažených míst v Národním parku České Švýcarsko, i když se zde o řízené vypalování nejednalo. Ochotnými a sdílnými průvodci byli strážce národního parku Václav Sojka a lesník Dana Vébrová. Účastníci mohli na vlastní oči vidět, jak si lesní ekosystém s následky nedávného požáru počíná, jak rychle spáleniště obsazují semenáčky buků a dalších dřevin.  Jak uvedl nejeden z účastníků, „i spálená krajina může být krásná“. Průvodci se podělili jak o zkušenosti z průběhu samotného požáru, tak o reakce veřejnosti, místních samospráv a podnikatelů či o to, jak je těžké uhájit v současné situaci bezzásahovost.

Jak už bylo naznačeno v úvodu, hlavním cílem tohoto semináře, organizovaného v rámci projektu Jedna příroda, bylo zejména poskytnout inspiraci a metodiku „jak na to“. Z mnoha nadšených reakcí účastníků po skončení tohoto semináře se zdá, že se tento záměr podařilo naplnit. Po absolvování semináře by mělo být mnohem snazší si odpovědět, na základní otázky při aplikaci požárového managementu – „kde, kdy, jak a proč?“

Nyní by měl z výstupů z tohoto semináře vzniknout na téma požárového managementu samostatný e-learning. Následovat by měly metodické listy, postupně i standard.

Jana Javorská & Ivana Jongepierová