Růže šípková, trnka obecná, višeň turecká zvaná mahalebka, janovec metlatý či slivoně jsou nepochybně na pohled krásné stromy a keře. Někdy však rostou v místech, kde by neměly. Zejména nejsou žádoucí v chráněných územích, kde chceme zlepšit nebo udržet dobrý stav chráněných druhů či vybraných přírodních stanovišť. Na řadu tak přichází jejich vyřezávání a odvážení.

Jedná se o přípravné opatření, při němž jsou z daného místa odstraněny tzv. náletové dřeviny, tedy dřeviny s největší kolonizační schopností a nejnižšími nároky na stanovištní podmínky. Typickým příkladem jsou břízy, olše nebo také hloh, či trnka. Poté bývá potřeba předejít dalšímu zarůstání místa. Pokračuje se jiným vhodným způsobem následné péče, například pastvou či pravidelným kosením.

Výřezy se provádí například za účelem úpravy stanovištních podmínek některých ohrožených druhů rostlin nebo třeba diverzifikace teplotních a světelných parametrů vodních biotopů. Jinými slovy se jedná o opatření, jež si klade za cíl usměrnit proces ekologické sukcese (přirozený proces kolonizace a zániku populací jednotlivých druhů na určitém místě vedoucí ke změně jednoho ekosystému na jiný) na daném stanovišti ve prospěch ohrožených druhů rostlin, živočichů či dokonce celých biotopů tím, že zabrání jeho postupné přeměně v les.

K výřezům výše uvedených dřevin i mnohých dalších (hlohy, svída krvavá, bez černý, líska obecná) dochází na různě velkých plochách v rozsahu 0,1 až desítky hektarů. Vždy je zohledněn terén, potřeby daného předmětu ochrany, technické možnosti i samotné finanční náklady. Stromy a keře se řežou pomocí pil či křovinořezů do různé výšky po celé vymezené ploše, pouze po jejím obvodu nebo podle jiných stanovených podmínek.

Výřezy mnohdy předchází kosení a pastvě na travnatých plochách. Pomáhají osvětlit hladiny tůní. Vyřezávání nežádoucích dřevin se řídí i dalšími pravidly. Neprovádí se v období hnízdění ptáků nebo v době, kdy savci, zejména hlodavci, přivádí na svět svá mláďata. Často se také neodstraňují všechny stromy a keře na daném místě. Ponechané skupinky keřů a stromů totiž poskytují stín, slouží ptákům a hmyzu jako útočiště k životu.

Díky projektu Jedna příroda se vyřezávalo na téměř 40 plochách. Například v EVL Hodonínská doubrava, kde je předmětem ochrany mečík bahenní, se vyřezávaly rozptýleně rostoucí expanzivní či invazní druhy dřevin na celkové ploše více než 40 hektarů.

Výřezy se prováděly také v CHKO Beskydy, České Středohoří,  Slavkovský les, Žďárské vrchy, jižních, středních i východních Čechách, na Olomoucku a na Jižní Moravě:

• v EVL Beskydy se vyřezávaly náletové dřeviny na ochranu druhově bohatých smilkových luk na silikátových podložích v horských oblastech či jako doprovodné opatření při tvorbě a obnově tůní pro kuňku žlutobřichou;
• v EVL Sinutec – Dlouhý kopec, Hořenec – Číčov byly odstraněny kvůli zajištění prostoru pro přástevníka kostivalového;
• v EVL Březina a EVL Dobrná se vyřezávaly dřeviny nad 3 metry z důvody ochrany čolka velkého;
• v EVL Adršpašsko-teplické skály a EVL Ruda s přechodnými rašeliništi a třasovišti a v EVL Žofinka s rašelinným lesem se odřezávaly nálety do výšky tří metrů;
• v EVL Kosíř-Lomy se ulevilo od náletů na extenzivních sečených loukách nížin až podhůří;
  hnědásek chrastavcový bude mít více prostoru v EVL U hájenky a EVL Horní Kramolín – Ovesné;
• v EVL Karlštejn-Koda se nálety odstranily pro zlepšení stavu tamějších polopřirozených suchých trávníků a facie křovin na vápnitých podložích a také kvůlí včelníku rakouskému;
• v EVL Orlické hory – sever, kde se nachází horské sečené louky, a EVL Údolí Jihlavy s subpanonskými stepními trávníky se rovněž prováděly výřezy náletových dřevin do výšky tří metrů.