Ekosystémové služby jsme už představili v jiných článcích (např. Skryté poklady chráněných území aneb víš, po čem šlapeš?). Připomeňme si aspoň, že jde o přínosy přírody (nebo životního prostředí), které je běžný člověk zvyklý brát jako standardní součást života na Zemi. Může jít o zdroj potravy, tvorbu půdy nebo krásný výhled do krajiny – ekosystémových služeb dokážeme vymyslet přehršel.

Ekosystémové služby se postupně staly předmětem intenzivního studia vědců. Důvod je prostý – abychom ve společnosti dokázali obhájit ochranu prostředí, je vhodné nejen umět pojmenovat, co nám poskytuje, ale ideálně i hodnotu takové služby ohodnotit finančně. Pak je totiž možné rozhodovat objektivněji, než jen z pozice líbí-nelíbí.

Vedle toho, k čemu dojdou vědci, je ale zásadní i to, jak takové ekosystémové služby hodnotí veřejnost. Potom hovoříme o tzv. participativním hodnocení ekosystémových služeb. Protože zatímco pro jednoho člověka nebo v jednom území může být nějaká služba zcela zásadní, jinde a pro jiné nemusí hrát žádnou roli. V Integrovaném projektu LIFE Jedna příroda jsme se rozhodli prozkoumat, jaké ekosystémové služby vnímají zástupci veřejnosti jako významné ve třech různých CHKO: ve Slavkovském lese, na Křivoklátsku a na Třeboňsku.

Aby byly výsledky co nejvěrohodnější, vybrali jsme nejen tři území různého charakteru, ale zahrnuli jsme také všemožné aktéry z řad veřejnosti: místní podnikatele, starosty a starostky obcí, úředníky, zástupce a zástupkyně ochrany přírody, zemědělství, lesnictví, cestovního ruchu, neziskového sektoru, vědy a výzkumu. V každém území jsme uspořádali hned čtyři semináře. Samozřejmě, než došlo na hodnocení ekosystémových služeb, museli jsme si vysvětlit, co to vůbec ekosystémové služby jsou a kde a jak je hledat. K vlastnímu hodnocení jsme pak pro porovnání využili různé metody: preferenční hodnocení a skupinovou diskuzi.

A k čemu jsme došli? Hodnotili jsme celkem 15 vybraných ekosystémových služeb na čtyř- nebo pětistupňové škále významnosti. Jako velmi významné účastníci vyhodnotili hned 9 z nich. Některé se ale lišily mezi oblastmi. Tak například na Třeboňsku účastníci vnímají jako zásadní přínos rybniční krajiny ke zmírňování povodní, a to zejména v kontextu záplav v roce 2002. Naproti tomu ve Slavkovském lese si místní velmi váží léčivých přínosů minerálních pramenů.

Výsledky jsme dokázali zobrazit i v mapách. Kromě série jednotlivých mapek pro každou ekosystémovou službu jsme vytvořili také souhrnné mapy za všechny služby poskytované v území. Podařilo se nám tak identifikovat plochy, které ve srovnání s okolím poskytují významné hodnoty ekosystémových služeb (označili jsme červeně), nebo jsou naopak ve srovnání s okolím oblastí s celkově nízkým přínosem (modře). Aby toho nebylo málo, některé ekosystémové služby se mohou vzájemně posilovat (třeba přirozené udržování biotopů a fyzické i duševní zážitky), zatímco jiné se vzájemně potlačují (typicky zachování estetické přírodní krajiny proti poskytování potravy nebo materiálů). I to účastníci vyhodnocovali formou tabulek. Z výsledků jsme byli schopní popsat i rozdíly ve vnímání přínosu ekosystémových služeb různými skupinami účastníků podle profesí. Není překvapením, že běžná veřejnost hodnotí významněji zejména nemateriální služby. Naopak materiální služby považují za důležité zejména lesníci a zemědělci (ostatně produkce přírodních surovin je jejich posláním).

Velmi potěšující na celém výzkumu bylo, že spousta účastníků hodnotila semináře tak, že jim „otevřely oči“ – pomohly vnímat svět a krajinu kolem sebe z nového úhlu pohledu. A my snad budeme umět lépe argumentovat, proč stojí za to přírodu a krajinu chránit. Podrobněji představuje výsledky výzkumu článek v časopisu Ochrana přírody.