Koncem května jsme zamířili do Českých Budějovic do Rekreačního a Kongresového centra Nové Dvory, kam jsme byli pozváni na dvoudenní závěrečnou konferenci projektu CZ-SK South LIFE a jejíž součástí byl i PR workshop. Hlavním cílem projektu je zlepšení nepříznivého stavu ochrany 11 prioritních stanovišť a 3 prioritních druhů (se zvláštním zaměřením na endemické druhy – hořeček mnohotvárný český, páchník hnědý a střevlík Manetriesův) ve 25 EVL v Jihočeském kraji a 30 EVL na jižním Slovensku, které byly v nepříznivém stavu kvůli dlouhodobé absenci managementu lokalit, nevhodném managementu lokalit, expanze invazních druhů apod.

Ukázka pořízené techniky využívané pro managementy lokalit

V prvním bloku prezentací byl představen projekt, který byl realizován v letech 2017 – 2024 a do jehož průběhu zasáhla pandemie, kůrovcová kalamita i negativní změny kurzu koruny vůči euru. Přesto se podařilo převzít často problematické lokality, o které se vlastník nemohl starat. Zde se nastavila jasná pravidla managementu, který byl prováděn s pomocí techniky zakoupené pro tyto účely, např. kartáč na mech, obojživelné vozidlo do rašelinišť apod. (poznámka: techniku je možné pronajmout i na jiné lokality).

Např. hořeček mnohotvárný potřebuje ke zdárnému růstu odstranění odumřelé biomasy a mechu, které jej omezují. K tomu je využíván právě kartáč, jež odumřelou biomasu a mech odstraní, svrchní část půdy prokypří, ale nezoře. Díky tomu, že lokality výskytu hořečka nesmí být hnojeny či jinak chemicky ošetřeny, se zde také daří druhům orchidejí.

Účastníci závěrečné konference CZ-SK South LIFE

Druhý blok prezentací se zaměřil na monitoring a ochranu páchníka hnědého, jež pro svůj životní cyklus potřebuje dutiny starých stromů (duby, lípy…), které však často bývají káceny, vypalovány či sanovány. Vývojový cyklus larev k broukovi trvá 3-4 roky, navíc páchník je špatný letec, a aby se mohl úspěšně šířit, musí být vhodné stromy relativně blízko u sebe. Projekt se tak na území 7 EVL zasadil o systematickou péči o stávající stromy i výsadbu nových stromů, jež jsou pro tento druh útočištěm. Mimo jiné projekt také přispěl k popularizaci druhu i jeho ochraně skrz širokou paletu vzdělávacích aktivit a komunikaci s veřejností.

Dalším tématem tohoto bloku byla rašeliniště, resp. jejich hydrologie, monitoring vegetace a obnova. Kvůli melioracím a odvodňování byla totiž velká část rašelinišť vysušena a předělána na zemědělskou půdu. Při tom rašeliniště hrají klíčovou roli k zadržování vody v krajině a regulaci srážkové vody (zamezení bleskových povodní). Díky spolupráci s projektem Interreg – ConNat (Connecting Nature), který využívá snímkování dronem s pomocí LiDARu, bylo možné lokalizovat přesné umístění meliorací (dobové mapy jsou nepřesné) či historických pramenišť nebo rašelinišť.

Poslední blok prezentací se věnoval představení konceptu ekosystémových služeb a socioekonomickým dopadům projektu v regionu.

Na závěr jsme si od partnerů vyslechli prezentace na témata obnovy travnatých a slaniskových biotopů a obnovy biotopů lužních lesů a hlavových vrb na jižním Slovensku.

Terénní část konference byla rozdělena na 2 lokality podle zájmů účastníků. První lokalitou byla EVL Opolenec – místo výskytu hořečku mnohotvárného českého. Druhou lokalitou byla EVL Vrbenské rybníky – místo výskytu páchníka hnědého.

Prezentace i terénní část závěrečné konference projektu South Life nám do hloubky přiblížily lokální kontexty ochrany biologické rozmanitosti na území jak České republiky, tak Slovenska. Dále jsme měly možnost blíže nahlédnout do praktické implementace konceptu ekosystémových služeb a propojit tak také poznatky našeho integrovaného projektu Jedna příroda s poznatky projektu probíhajícím v konkrétním území.