U příležitosti 30. výročí soustavy Natura 2000 jsme oslovili Evu Volfovou, expertku na ochranu přírody a v současné době náměstkyni ministryně Anny Hubáčkové, aby nám odpověděla na otázky týkající se historie, ale i budoucnosti této jedinečné sítě evropsky chráněných území.

Šumava, Vlčí jámy

Co pro Vás znamená soustava Natura 2000?

Natura 2000 je pro mne osobně velmi důležitá. Potkávám se s ní od roku 2003, kdy jsem začala s mapováním biotopů a postupně se zabývala dalšími činnostmi jako vyhlašováním lokalit, zpracováním plánů péče, posuzováním vlivů nebo managementem. Pamatuji si, jak jsem poprvé mapovala v nivě Třemošné a podle reliéfu se trápila tam s přechody mezi aluviální psárkovou a mezofilní ovsíkovou loukou. V roce 2005 jsme pro biogeografický seminář s Ametystem, Českou botanickou společností a Koalicí pro Naturu připravili asi 500 lokalit do stínového seznamu. V témže roce jsem při zkouškách k naturovému hodnocení promýšlela, jak ho nejlépe sepsat a později jsme na tom postavili metodiku. Jedno z prvních hodnocení jsem dělala na větrnou elektrárnu v Krušných horách a potkala nejlepšího specialistu na tetřívka. Spolu jsme pak sekali hnědáskové louky, káceli stromy, vyráběli komposty pro perlorodku nebo přehrádky do rašelinišť. Také zpracovali stovky hodnocení.

Koncept, se kterým přišla Natura, mi přijde odborně skvělý, nadčasový a komplexní. Směrnice o ptácích už v roce 1979 zaměřila pozornost na tuto důležitou skupinu. Ochranu stanovišť pak ukotvila směrnice o stanovištích, a to už v roce 1992.

Natura 2000 je dobře navržený nástroj, který jsme v ČR dokázali rozvinout a využít. Pomáhá nám dobře směřovat a poté vyhodnocovat péči o biotopy a druhy. Lokality mají jasně definovaný předmět ochrany, je prováděn monitoring a v šestiletém cyklu zhodnocován stav na celostátní úrovni, lokality jsou chráněny před negativními vlivy plánů a projektů.

V čem se liší chráněná území soustavy Natura 2000 od tradičních českých zvláště chráněných území?

Natura chrání na území EU vybrané celoevropsky ohrožené fenomény, jasný rozdíl je tedy hned v zacílení. Myslím, že Natura má o něco větší respekt a také je více systematická ve vymezení toho, co chrání, i monitorování a vyhodnocování péče.

U velkoplošné ochrany je Natura 2000 podporou pro národní parky a chráněné krajinné oblasti, často pomáhá zlepšit péči o zvláště chráněné druhy nebo zabývat se důsledně hodnocením vlivů záměrů. Jedná se například o výstavbu apartmánových domů, rekreačních zařízení, skiareálů, golfových hřišť, ale také rozvoje silniční a železniční infrastruktury atd.

Na řadě míst velkoplošná zvláště chráněná území chybí a Natura je zde částečně nahrazuje – týká se to například Chřibů, Bzenecké doubravy, Ždánického lesa nebo Krušných a Novohradských hor. Na rozdíl od CHKO však naturová území nedisponují vlastním orgánem ochrany přírody, místo správy CHKO spadají obvykle pod krajské úřady. Specifické jsou vojenské újezdy, které patří pod vojenskou správu. Natura chrání Doupov, Boletice a Libavou.

V maloplošných zvláště chráněných území je také díky Natuře lepší vymezení a monitoring péče i přísnější přístup k hodnocení vlivů. Biologické hodnocení neboli hodnocení vlivů závažných zásahů na zájmy chráněné podle § 67 zákona se vztahuje na „nenaturové“ chráněné fenomény (zvláště chráněná území, zvláště chráněné druhy, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability), dodnes však chybí metodika. Mohla by se inspirovat principy i konkrétními postupy naturového hodnocení.

Koncept soustavy Natura 2000 může inspirovat a pomoci rozvinout obecnou ochranu přírody, doplnit péči o biotopy a druhy i mimo naturové lokality a zvláště chráněná území, postarat se plošně i o fenomény, které nejsou zařazeny na evropský seznam.

Krušné hory, rašeliniště U jezera

Jak by vlastně vypadala česká ochrana přírody, pokud by u nás nedošlo k implementaci směrnice o ptácích a směrnice o přírodních stanovištích jakožto základních dokumentech soustavy Natura 2000?

Byla by bez významné injekce pozornosti a velké porce dat. Mapování biotopů je unikátní projekt, díky němuž jsme získali data o plošném výskytu biotopů na území ČR. V počátcích to pomohlo především s vymezením lokalit, posléze také s dalším rozvíjením poznání naší přírody. Například pro stanoviště vznikl v roce 2001 Katalog biotop, který byl v roce 2010 aktualizován. A v roce 2020 pak vyšel Červený seznam biotopů, který hodnotí ohrožení biotopů. Dále jsou sbírána data o druzích – primárně byl zmapován výskyt a následně probíhá jejich monitoring. Některé druhy před Naturou částečně unikaly zájmu, a tak jsme se o jejich výskytu teprve dozvídali (například kuňka žlutobřichá a obecná, čolek velký, páchník hnědý, hnědásek chrastavcový a další).

Natura české ochraně přírody zvedla sebevědomí, dala našim předchozím snahám lepší směr a evropský rozměr. Již v počátku byl velký význam přikládán naturovému hodnocení. Na MŽP hned v roce 2004 vznikl systém naturových autorizací, což je evropsky jedinečný systém. I při tvorbě metodik a zejména pak příručky hodnocení významnosti vlivů jsme se rozhlíželi po Evropě, sbírali příklady dobré praxe a spolupořádali mezinárodní workshopy. Dodnes se tak opíráme o fungující systém naturového hodnocení, který bychom bez směrnic neměli.

Soustava Natura 2000 slaví letos 30 let od svého vzniku. Co považujete za její největší přínos na evropské a též české úrovni? Co nám přinesla?

Natura 2000 je největší soustava zvláště chráněných území na světě. To je samo o sobě úctyhodné. Aplikace stejných principů na území členských států unie není jednoduché, ale pomáhá k reálné ochraně fenoménů na celém kontinentu. Proto také chráníme některé druhy a biotopy, které jsou u nás ještě relativně běžné, ale jinde v Evropě již téměř chybí.

Kromě výše uvedených pozitiv, zejména zlepšení stavu poznání, Natura jednoznačně pomohla zachránit řadu lokalit, které by byly zničené zastavěním. Natura byla například silným argumentem proti kanálu Dunaj-Odra-Labe nebo přehradám. V Krkonoších se podařilo zabránit zástavbě řady cenných luk. Na Šumavě byla nedávno odvrácena stavba na nejcennější botanické lokalitě, na Zhůří. V biotopu tetřeva na Šumavě bylo výrazně omezeno zasahování proti kůrovci i některé turistické záměry. Natura pomohla vyloučit umístění obnovitelných zdrojů energie z tokanišť tetřívka, vrankových toků nebo posledních fragmentů písčin.

Někdy se podaří najít možný kompromis a do lokality Natura záměr umístit s aplikací zmírňujících nebo kompenzačních opatření. Například v ptačí oblasti Bzenecká doubrava je plánovaná rychlostní silnice přizpůsobena ochraně lelka zakrytím silničního tělesa do tubusu. Jediný příklad kompenzačních opatření je realizován u obchvatu Břeclavi.

Často Natura působí preventivně, nejen díky posuzování územních plánů a dalších koncepcí. Týká se to převážné většiny lokalit. Jejich hranice je v mapách vidět a i díky osvětě se daří investory odrazovat od negativních vlivů.

Natura nám také pomohla uvidět potřeby jednotlivých stanovišť a druhů, najít a navrhnout vhodné způsoby péče nebo naopak omezení zásahů. Posléze i identifikovat konflikty, například mezi bezzásahovostí a managementem, hledat východiska v individualizované péči o území. Mnoho lokalit dostává díky Natuře a projektům LIFE, OPŽP nebo PPK vhodnou péči. Na Šumavě se z programu LIFE velkoplošně revitalizují rašeliniště, postupně i na mnoha dalších lokalitách v Krkonoších, Krušných horách, Slavkovském lese. V Českém středohoří se na loukách pasou ovce. Do některých vojenských prostorů a cvičišť se nastěhovali velcí býložravci jako exmoorští poníci, pratuři nebo zubři, pomáhají s údržbou bezlesích stanovišť. Můžeme je potkat v Milovicích, Havranickém vřesovišti, Dobřanech a dalších místech.

Naopak lesní stanoviště se přirozenou druhovou skladbou nebo třeba jádrová území tetřeva nebo rysa potřebují zásahů co nejméně.

Šumava, Kvilda

Které přírodní fenomény by byly bez evropské ochrany v ČR opomenuty?

Obecně se s Naturou podstatně zvýšilo právě povědomí o významu bezlesí pro biodiverzitu a potřebách managementu. Natura upozornila na cenné plochy bezlesí, které dříve často postrádaly ochranu. Například je podchycen fenomén obecní drah – chudých pastvin, kde se střídají vlhké a suché plochy a které měly dříve zajištěný management pastvou ovcí a koz. Díky Natuře se na tento management daří navázat. Jedná se třeba o Plánická draha nebo další lokality v Pošumaví, na Plzeňsku. Maloplošné výskyty různých typů bezlesí jako písčiny, suché trávníky, ale i aluviální louky se vyskytují třeba v Polabí. V horách zase Natura upozornila na trojštětové louky a smilkové trávníky. Nacházejí se často v blízkosti sídel, kde měly kontinuální management, ale jsou často ohroženy zástavbou. Dříve byly chráněny jen na základě výskytu ohrožených druhů, dnes se daří chránit plošně na základě výskytu stanovišť.

Ochrana ptáků a dalších druhů pokrývá také bývalá vojenská cvičiště. Zde se vyskytuje řada fenoménů, které pro své přežití potřebují disturbanční management. Daří se s ním zde experimentovat a postupně ho zavádět na větších rozlohách. Kromě zmíněné pastvy velkých býložravců se jedná o požáry, pojezdy vojenskou technikou, které mohou být suplovány třeba motokrosem nebo automobilovými závody. To by si myslím přednaturoví ochránci přírody představovali jen těžko.

Lesní druhy motýlů a brouků zase poukázaly na potřebu návratu tradičních forem obhospodařování jako je střední les. Specifická péče je potřebná také o aleje s páchníkem.

Natura vyzdvihla význam „běžných“ lesů středních poloh jako dubohabřiny a bučiny. Zde se může více uplatnit koncept divočiny a území ponechat bezzásahovému režimu.

Když srovnáme podmínky a stav soustavy v ČR s jinými evropskými zeměmi, v čem vynikáme a v čem máme naopak mezery?

Jednoznačně vynikáme v datové základně, v přesnosti vymezení lokalit a předmětů ochrany.

Přesnost vymezení může být někdy bariérou, protože některé druhy fungují v metapopulacích a občas se pak z lokality „vystěhují“. Takže by nám pomohlo nezahrnovat jen jádrové populace, ale i širší okolí. U vodních toků je pak vymezení lokality jen přímo na vodní tok a absence povodí přímo do očí bijící.

Díky nedostatku personálních a finančních kapacit na řadě lokalit chybí management. Sice existují příklady dobré praxe zavedení pastvy, disturbančního managementu nebo nasazení velkých býložravců, avšak klíčové je rozšíření těchto praxí do mnoha a mnoha dalších lokalit.

Bohužel jsme v řadě lokalit již o předmět ochrany přišli – týká se to například lokalit obojživelníků nebo motýlů. Kromě absence managementu to mohlo být i v důsledku nepříznivých trendů v metapopulacích nebo právě maloplošnou péčí pouze na části biotopu. Někdy zafunguje obnovní management, ale je pracné nastavit dlouhodobý model udržovacího managementu.

Určitě vynikáme i v nastavení systému naturového hodnocení. Někdy je však nedostatečné hodnocení kumulativních vlivů nebo se projevují nadstavbové vlivy jako např. klimatická změna. Dosti nedostatečné je hodnocení lesních hospodářských plánů (LHP). Péče o lesní lokality Natury by se měla primárně řídit plánem péče. LHP nezajišťuje dostatečně ochranu lokality, často neumí vyloučit významné vlivy na předměty ochrany. Dosud neexistuje metodika jeho posouzení.

Z ministerské konference ve Strasburku k 30 letům soustavy Natura 2000 (březen 2022)

Jaké výzvy čekají Českou republiku i jednotlivé země EU v následujících letech při naplňování cílů soustavy Natura 2000? Například i s ohledem na Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030?

Díky plošnému zmapování ČR máme dnes lepší představu o prostoru, na kterém se ještě zbytky přírody nacházejí. Předtím mohl panovat všeobecný pocit, že přírody je ještě „celkem dost“, že „tam někde“ jsou ještě další zachovalá místa. Dnes víme, že jich není mnoho. Víme, kde se fragmenty přírody ještě vyskytují – i mimo Naturu a zvláště chráněná území. Také víme, že i přes vytvoření soustavy Natura 2000 biodiverzita dále ubývá. Potřebujeme především zavést a zlepšit péči o lokality, dále řadu lokalit plošné rozšířit, zajistit péči o biotopy a druhy i mimo lokality Natura 2000. Klíčová je i obnova biotopů mimo Naturu.

Měli bychom naplňovat cíle evropské Strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Očekávané je evropské nařízení tzv. Restoration law, které by mělo být schváleno letos a významně zvýšit tlak na obnovu biotopů, stejně jako na změny běžného hospodaření v krajině směrem k udržitelnosti.

Co byste soustavě Natura 2000 k jejím třicetinám popřála?

Natura 2000 za svých třicet let dokázala podstatně zlepšit ochranu přírody v Evropě. Přeju jí, ať se dále rozrůstá, ať je respektovaná jako naše nejcennější přírodní bohatství. Také ať kromě biologů oslovuje a přitahuje lidi z dalších profesí, kteří nám pomohou s lepším zajištěním ochrany, výkupem pozemků, vyřezáváním, vypalováním, sekáním nebo třeba s propagací a komunikací.

Přeju Natuře ochranu před ničením, dostatek vhodné péče i dostatek prostoru pro samovolný vývoj. A spousty kvetoucích kytek a zpívajících ptáků.

Děkujeme za rozhovor.

Také moc děkuji za inspirativní otázky.

Děkuji čtenářům, kteří dočetli až sem. Děkuji, pokud jste se nad Naturou zamysleli. Budu ráda za komentáře a otázky.

A také děkuji všem, kdo se za těch 30 let Naturou zabývali a přispěli k jejímu dnešnímu obrazu!

Eva Volfová

Profesní život Evy Volfové je se soustavou Natura 2000 spojen od samého začátku. Aktivně se účastnila přípravy a vyhlašování soustavy v České republice včetně mapování biotopů, zpracování odborných návrhů jednotlivých lokalit a přípravy a obhajoby stínového seznamu na biogeografických seminářích. Věnovala se také zpracování plánů péče, posuzování vlivů záměrů a koncepcí na soustavu Natura 2000 (i v metodické rovině) a biologickým hodnocením. Zapojuje se do managementu lokalit.

Další informace o Evě Volfové najdete na:
Ministerstvo životního prostředí
Fórum ochrany přírody
Twitter