V průběhu listopadu letošního roku došlo k několika významným milníkům v projednávání návrhu nařízení o obnově přírody na úrovni orgánů EU. Nejprve dne 9. listopadu proběhl k návrhu tohoto unijního předpisu již třetí politický trialog, tedy společné jednání zástupců Evropského parlamentu a Rady EU (zastoupené předsednickou zemí) za účasti Evropské komise, na kterém bylo mezi těmito institucemi dosaženo shody ohledně kompromisního textu. Dohoda přitom rozhodně nebyla jednoduchá, vezmeme-li v úvahu, že dosavadní pozice Rady a Evropského parlamentu se podstatně lišily a naleznout mezi nimi průsečík se mohlo zdát takřka nemožné. To se nicméně i na základě řady technických jednání podařilo a španělské předsednictví tak mohlo upravený kompromisní text předložit nejprve Výboru stálých zástupců, který je přípravným orgánem Rady EU složeným z velvyslanců členských zemí EU, a následně do ENVI výboru Evropského parlamentu. Výbor stálých zástupců (COREPER) dne 22. listopadu revidovaný text posvětil, přičemž pro návrh byla většina států, zdrželo se Finsko a Polsko, výhradu přezkumu si podržela Belgie a Nizozemsko a výslovně proti byla Itálie a Švédsko (tak trochu paradoxně, neboť za švédského předsednictví v první polovině 2023 došlo k významnému posunu ve vyjednávání návrhu na úrovni Rady EU, která k němu přijala tzv. obecný přístup, tedy základní mandát pro další vyjednávání s Evropským parlamentem v trialozích). Po COREPER potom přišel na řadu Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který poměrem hlasování 53 pro / 28 proti / 4 abstence text schválil. Shrneme-li tento vývoj do jedné věty, znamená to, že návrh nařízení o obnově přírody má velmi vysokou šanci na to, aby se během příštího roku (patrně okolo jeho poloviny) stal účinným unijním předpisem, který bude mít významný potenciál přispět prostřednictvím strategického plánování a provádění aktivních opatření k zastavení poklesu biologické rozmanitosti v EU, a tedy i v České republice. České předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2022 se přitom na zahájení projednávání návrhu aktivně podílelo a na skutečnosti, že obnova přírody dostane do budoucna nový právní rámec, má tedy rovněž svůj podíl.
Česká republika je přitom s ohledem na stav naší krajiny postižené kolektivizací v 50. letech minulého století, následnou industrializací zemědělství v 70. a 80. letech nebo rozsáhlými úpravami vodních toků, melioracemi, ničením mokřadů v rámci tzv. náhradních rekultivací, ale i řadou nedávných a současných změn, které kupříkladu vedou k setrvalému poklesu stavu běžných druhů ptáků zemědělské krajiny apod., velmi názorným příkladem země, pro které může být nařízení prospěšným impulsem. Proběhlé negativní změny v minulosti, ale i řada stávajících negativních vlivů stále vedou k úbytku biodiverzity a oslabení přirozených funkcí krajiny; návrh přitom zakotvuje cíle, které by měly pomoct tyto problémy adresně řešit.
Témat, která nařízení o obnově přírody pokrývá, je celá řada. Svou významnou částí cílí na posílení implementace stávajícího unijního právního rámce k ochraně přírody, tedy směrnic „o ptácích“ a „o stanovištích“, jichž se týkají i aktivity projektu Jedna Příroda. Ve vztahu k těmto směrnicím zakotvuje návrh kvantifikované cíle a s nimi související časové horizonty obnovy typů přírodních stanovišť a biotopů druhů, které jsou předmětem ochrany lokalit soustavy Natura 2000 a v souvislosti s uplatňováním nového nařízení budou podporovány i mimo tuto formu územní ochrany, tedy i ve volné krajině. Dalším významným tematickým celkem je potom obnova městských ekosystémů, kde nařízení předvídá zlepšování pokryvnosti městské zeleně, obnova podélné prostupnosti a přirozených funkcí vodních toků či obnova populací opylovačů. V neposlední řadě si nařízení klade za cíl zlepšit stav zemědělských a lesních ekosystémů, a to prostřednictvím zlepšování hodnot indikátorů s vazbou na biodiverzitu těchto společenstev, jako např. (ve vztahu k zemědělské krajině) stavu populací polních ptáků, motýlů travních porostů či (pokud se jedná o les) mrtvého dřeva či podílu lesů s nevyrovnanou věkovou strukturou.
K naplnění daných povinností a cílů zakotvuje nařízení zásadní nástroj – Národní plán na obnovu přírody, ve kterém si každý členský stát (ve stanoveném společném formátu a se stanovenými společnými náležitostmi) sám určí opatření, kterými bude daných cílů dosahovat (či mezní hodnoty vybraných ukazatelů), a to při zohlednění svých vnitrostátních specifik a potřeb. Možnost skutečně systematicky – a napříč sektory – plánovat obnovu přírody s konkrétními cíli s oporou v unijním právním rámci je příležitost, jak pomoci české přírodě zotavit se z negativních zásahů k nimž v minulosti došlo a jak zlepšit stav naší krajiny.
Návrh plánu bude každý členský stát povinen vypracovat do dvou let od přijetí nařízení; následně po půlročním období, ve kterém návrh bude hodnotit Komise, bude mít půl roku na jeho finalizaci. To (indikativně) znamená, že návrh plánu by měl být hotový v druhém kvartálu roku 2026 a finalizován by měl být o rok později s prvním časovým horizontem plnění cílů do roku 2030. Tento dokument a nutně participativní proces jeho přípravy by měl dávat dostatečný prostor k nalezení shody na tom jak, kde (v jakém rozsahu) a jakým způsobem potřebná opatření k podpoře biodiverzity realizovat. Zlepšení stavu půdy, populací opylovačů a dalších druhů nebo navrácení napřímených vodních toků do jejich přirozených koryt a obnova schopnosti krajiny zadržet více vody jsou současně klíčové i pro odolnost naší krajiny vůči změně klimatu.
Pokud bude nařízení o obnově přírody po momentálně probíhající právně-lingvistické revizi finálně přijato vrcholnými orgány EU, dostane úsilí ke zlepšení stavu krajiny nový impulz. Ministerstvo životního prostředí v současné době již zahájilo přípravy na provádění této nové legislativy a v prvním čtvrtletí následujícího roku k přípravě Národních plánů na obnovu přírody, resp. k jednotlivým tematickým okruhům nařízení plánuje ustanovit pracovní skupiny, které zapojí dotčené rezorty, odbornou veřejnost a další subjekty, které mají k tématu obnovy přírody co říci. Již úvodní diskuse v těchto pracovních skupinách budou bezesporu náročné, zajímavé a odborně přínosné. Doufejme, že výsledkem jejich práce bude skutečně efektivní plán, který přispěje k pozitivním změnám v naší krajině.