Minulý týden jsme u příležitosti třicátého výročí soustavy Natura 2000 zveřejnili rozhovor s Evou Volfovou, náměstkyní ministryně životního prostředí. Zajímal nás názor i dalších odborníků, kteří se profesně věnují mj. naplňování soustavy Natura 2000 v České republice. Třem vybraným z nich jsme položili tři stejné anketní otázky: o významu soustavy Natura 2000, o podobě české ochrany přírody bez této sítě evropsky chráněných území a co soustavě přejí do dalších let.

Na následujících řádcích uvádíme odpovědi Pavla Pešouta, ředitele Sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR, Jana Duška, ředitele Integra Consulting, a Michaela Hoška, prezidenta federace EUROPARC, kterým tímto za odpovědi děkujeme.

Pavel Pešout: „Bez existence soustavy Natura 2000 by na tom naše biodiverzita byla hůře.“

1.    Co pro Vás znamená soustava Natura 2000?

Především evropský projekt nadnárodní spolupráce v územní a druhové ochraně přírody, unikátní ve světovém měřítku. V podmínkách ČR pak zvýšení kvality ochrany přírody a množství dat o biodiverzitě. Speciálně bych vyzdvihl vymezení přírodních biotopů a zavedení jejich mapování ve dvanáctileté periodě.

2.    Jak by vypadala česká ochrana přírody, kdybychom u nás soustavu Natura 2000 neměli?

Lze s velkou mírou jistoty konstatovat, že bez existence soustavy Natura 2000 by na tom naše biodiverzita byla hůře, nepodařilo by se odvrátit či usměrnit některé škodlivé projekty. Bezpochyby by některé druhy nebyly zařazeny mezi zvláště chráněné, neměli bychom tak posílenou ochranu ptáků a zejména by existovalo o několik stovek méně chráněných území. Jiným směrem by se možná vyvíjelo hodnocení vlivu koncepcí a záměrů na přírodu a legislativní konstrukce kompenzačních opatření. Na druhou stranu na počátku zvolený model implementace obou naturových směrnic do českého právního řádu nebyl úplně šťastný a vedl k nadbytečnému zesložitění a znepřehlednění ochrany přírody, zejména pak té územní.

3.    Co byste soustavě Natura 2000 k jejím třicetinám popřál/a? (z evropského i českého pohledu) 

Na celoevropské úrovni – aby byla úspěšně naplňována Strategie v oblasti biodiverzity 2030 a aby bylo úspěšné zavedení aktuálně dokončované směrnice o obnově ekosystémů, která vhodně doplňuje stávající naturové směrnice. Soustava Natura 2000 díky této nové normě má šanci být napříč Evropou soudržnější a odolnější. V České republice je potřebné dokončení integrace se soustavou zvláště chráněných území.

V současné době pracuje Pavel Pešout jako ředitel Sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kde působí od roku 1991. Ve státní ochraně přírody metodicky vede a koordinuje činnosti v obecné, územní a druhové ochraně přírody a krajiny, koordinuje sledování stavu druhů a biotopů na území ČR, řídí zajištění praktické péče o zvláště chráněná území ve správě AOPK ČR včetně naturových území. Dlouhodobě se věnuje ochraně přírody i jako dobrovolník. Je členem České botanické společnosti, České mykologické společnosti a Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Založil a třicet let byl předsedou ČSOP Vlašim a je členem Čestné rady ČSOP. Další informace najdete na www.nature.cz.

Jan Dušek: „Pro celou generaci ochranářů se Natura 2000 stala nedílnou součástí chápání konceptu ochrany přírody.“

1. Co pro Vás znamená soustava Natura 2000?

Natura 2000 pro mě symbolizuje přechod od řekněme tradiční ochrany přírody směrem k jejímu modernímu pojetí. Jde o systém sdílený v rámci celé EU založený na aktuálních poznatcích a poměrně jasně definovaných cílech. Natura 2000 ukazuje typický příklad evropského projektu, na kterém se podílí mnoho úrovní aktérů, jejichž úsilí se projevuje až s výrazným zpožděním. Výsledkem je naplňování ambiciózního cíle, které ukazuje, že i do budoucna je potřeba se soustředit na podstatné výzvy a plně se jim věnovat. V případě Natury 2000 si přes veškeré dílčí problémy myslím, že se za český příspěvek rozhodně nemusíme stydět.

V osobní rovině mě potom Natura 2000 provází celou profesní dráhu, od návrhů evropsky významných území na AOPK ČR, přes intenzivní oponenturu státního přístupu v Koalici NNO pro Naturu 2000, zavádění Natury 2000 v Rumunsku a Chorvatsku, přípravu metodik pro Evropskou komisi, až po konkrétní práci na plánech péče a naturových hodnoceních v ČR a na Slovensku. Natura 2000 mě tedy silně formovala. Díky ní jsem začal pracovat v mezinárodních projektech a snad jsem nepatrně přispěl k její dnešní podobě.

2. Jak by vypadala česká ochrana přírody, kdybychom u nás soustavu Natura 2000 neměli?

Pro celou generaci ochranářů se Natura 2000 stala nedílnou součástí chápání konceptu ochrany přírody. Je velmi těžké si představovat, co by se dělo bez její implementace. Určitě bychom nebyli ve stejném bodě jako před vstupem do EU, myšleno z pohledu vědomostního, institucionálního ani procesního. Vědecké poznatky by nás stejně nejspíš ke změnám dotlačili, podobně jako v druhové ochraně a snad i v obecné ochraně přírody. Je ale jasné, že by nám chyběla mnohá významná data, která jsme získali díky mapování a monitoringu. Bylo by také pravděpodobně mnohem těžší ochránit cenné zbytky přírodních stanovišť a lokalit ohrožených druhů. Mnohá taková místa by asi zanikla.

3. Co byste soustavě Natura 2000 k jejím třicetinám popřál?

Z evropského pohledu bych jí popřál především úspěšné propojení s ostatními aktuálními agendami, tedy zejména se zajištěním opatření na ochranu proti dopadu klimatických změn, přechodem k novým energetickým zdrojům, lesnictvím a zemědělstvím.

Na úrovni ČR bych byl rád, kdyby se Natura 2000 stala součástí moderně pojaté a na ekologii postavené ochrany přírody. Přeji Natuře zajištění efektivního dlouhodobého financování, udržení vysokých standardů naturového hodnocení a rozhodně také oblibu u veřejnosti.

Profesně je Jan Dušek spojen se soustavou Natura 2000 od okamžiku, kdy v roce 2005 na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR spoluzaložil a následně odbor monitoringu. Byl ředitelem DAPHNE ČR – Institutu aplikované ekologie a Beleco. V současné době je ředitelem Integra Consulting a podílí se na činnostech DHP Conservation. Dlouhodobě spolupracuje s nevládními, veřejnými i soukromými organizacemi, které se věnují odborné ochraně přírody. Poskytuje konzultace spojené mj. s implementací směrnice o stanovištích v evropských zemích. Bližší informace a kontakty najdete na Fórum ochrany přírody nebo LinkedIn.

Michael Hošek: „Natura 2000 je jen jedním, byť nejviditelnějším výsledkem vstupu do EU v roce 2004.“

1.   Co pro Vás znamená soustava Natura 2000?

Globálně jedinou mezinárodní soustavu opravdu funkčních chráněných území – největší, založenou na jednotné legislativě. Na úrovni EU se prakticky jedná o doposud jediný úspěšně dosažený cíl v ochraně biodiverzity. Všechny ostatní cíle jsou zatím jen na seznamu přání. Natura 2000 mi tedy stále připomíná, že pokud chceme opravdu úspěšně zlepšit stav přírody, je stále nutné to dělat zákonem. Dobrovolnost zatím příliš nefunguje.

2.   Jak by vypadala česká ochrana přírody, kdybychom u nás soustavu Natura 2000 neměli?

„Natura 2000 je jen jedním, byť nejviditelnějším výsledkem vstupu do EU v roce 2004. Kdybychom tehdy neprošli implementací podmínek EU pro vstup, neměli bychom nejen Naturu 2000, ale pravděpodobně ani systematický robustní sběr dat o biodiverzitě včetně vrstvy mapování biotopů, ani rozsáhlý a funkční Informační systém ochrany přírody atd.

Ale hlavně bychom před těmi téměř dvaceti lety nebyli nuceni projít znatelnou „profesionalizací“ celého oboru ochrany přírody v ČR. Plnění přístupových povinností do EU, mezi které Natura 2000 patří, nás kromě vytvoření uvedených nástrojů v dobrém donutilo začít pracovat systematicky, a to na úrovni institucí i jednotlivců. To bylo v ochraně přírody do té doby poměrně vzácné. A jsem si jist, že to by nám bez vstupu do EU trvalo mnohem déle.

3.   Co byste soustavě Natura 2000 k jejím třicetinám popřál? (z evropského i českého pohledu)

Předně dokončení – na úrovni EU i ve většině jejích států včetně ČR, protože stále není, byť minoritně, kompletní. Jinak jí budeme muset přejmenovat na Naturu 2030. A i když se vztah ochranářů k ní v posledních letech výrazně zlepšil, přál bych jí, aby se z otloukánka, na kterého se při jednáních často vymlouváme, stala hrdá meta, která je chráněna s rozmyslem a zároveň bez ostychu. Pokoutného pomlouvání jejích nedokonalostí na straně jedné a využívání jako poslední šance při ochraně některých lokalit na straně druhé již bylo dost.

Na úrovni EU jí ještě přeji, aby dorostla do více pružného nástroje, u kterého bude možné bez rizik diskutovat, které druhy a biotopy by měly být cílové. A zároveň nástroje, který bude dostatečně rychle reagovat na měnící se podmínky v přírodě, především klimatickou změnu a další hrozby pro biodiverzitu.

Michael Hošek působil v letech 2002–2013 AOPK ČR, kde odpovídal za zpracování dokumentace ochrany přírody včetně sledování jejího stavu a za mezinárodní spolupráci včetně praktické implementace evropské legislativy. Následně působil na MŽP. Od roku 2014 se věnuje především rozvoji konsorcia INTEGRA Group. Byl členem Rady Světového svazu ochrany přírody (IUCN) a členem Rady a viceprezidentem federace EUROPARC, kde se v roce 2021 stal jejím prezidentem. Bližší informace a kontakty najdete na: LinkedIn nebo Fórum ochrany přírody.