Náklady na obnovu biodiverzity tam, kde selhal její přirozený potenciál, výrazně převyšují náklady na její udržování. Například chránit soustavu chráněných území Natura 2000 znamená také generovat nová pracovní místa, neboť každá 1 mld. EUR investovaná do správy lokalit Natura 2000 generuje 30 000 pracovních míst¹. Více než 50 % celosvětového HDP závisí na přírodě a biodiverzitě. Více než 75 % plodin ve světě, které zároveň zajišťují potravinovou bezpečnost, závisí na opylování různými druhy zvířat. I přes nemalé snahy zamezit úbytku biodiverzity jsou výsledky studií o stavu evropské fauny a flóry velmi znepokojující – pokles biodiverzity lze sledovat napříč různými skupinami organismů. Proč tedy společnost vnímá financování přírody pouze jako možnost, nikoliv jako nutnost?

Finance jsou stěžejní hnací silou pro jakékoliv změny, nicméně investice do ochrany biodiverzity nejsou dlouhodobě investiční prioritou. Ačkoliv jsou evropské strategické cíle jasně zaměřeny na adekvátní financování ochrany přírody, jejich důsledné naplňování patrně nebude reálné. Nasvědčují tomu výsledky závěrečné zprávy Institutu pro evropskou politiku životního prostředí². V současné době totiž existuje finanční deficit až ve výši 186,9 mld. EUR. Tuto mezeru však nelze vysvětlit pouze jako výsledek nedostatku financí. Často je příčina daleko komplexnější a má za následek to, že se dostupné finanční zdroje zcela nevyčerpají, ačkoliv jejich potřeba je vysoká. Například Chorvatsko vyčerpalo z evropských kohezních fondů v letech 2014–2020 pouhých 49 % financí.

Co tedy brání v úspěšném naplňování strategických cílů? A co je překážkou v úplném čerpání alokovaných prostředků na ochranu přírody? Na tyto otázky se snažili najít odpovědi kolegové z organizací EuroNatur Foundation a CEE Bankwatch Network ve spolupráci se čtyřmi členskými státy EU, a to formou organizace několika kulatých stolů.

Finanční nedostatek pro biodiverzitu. Očekávané náklady v letech 2021-2030 a očekáváné zdroje pro plnění: EU a národní finance. Zdroj:https://ieep.eu/publications/biodiversity-tracking-in-the-eu-budget-and-financing-the-eu-biodiversity-strategy-2030/

Téma bylo předmětem diskuzí série kulatých stolů v Bulharsku, Lotyšsku, Chorvatsku a Slovinsku. Kulaté stoly si kladly za cíl spojit stěžejní aktéry a rozvinout diskuzi tak, aby byly nalezeny důvody a řešení omezeného pokroku biodiverzitních projektů v těchto zemích. Ačkoliv každá ze čtyř zemí vykazuje velkou míru specifičnosti, je zjevné, že došlo také k řadě synergií. Jedná se o vůbec první počin, který se komplexně zabýval problematikou biodiverzity na národní úrovni. Souhrn těchto kulatých stolů je k dispozici online. Česká republika tomuto počinu významně sekunduje, neboť v letošním a minulém roce (2022/2023) byla v rámci projektu Jedna příroda uspořádána série kulatých stolů na téma financování soustavy chráněných území Natura 2000. Byl zvolen velmi podobný přístup, a to neselektovat účastníky dle institucí, ale zapojit co nejširší okruh aktéru jak ze sektoru státního, tak i ze sektoru soukromého a nevládního. Také u nás se jednalo o vůbec první počin v této oblasti. Zpráva z kulatých stolů je k dispozici na webu projektu Jedna příroda.

I přes značné rozdíly mezi zeměmi vykazují závěry z kulatých stolů v Bulharsku, Lotyšsku, Chorvatsku, Slovinsku a dokonce i v ČR řadu synergií, například:

• nedostatek znalostí a povědomí -> někteří stěžejní aktéři si neuvědomují důležitost biodiverzity, často nechápou, jaké investice (projekty) jsou potřeba;
• nedostatečná spolupráce mezi aktéry -> absence holistického přístupu napříč sektory a ministerstvy (jak na administrativní, tak implementační úrovni);
• zodpovědnost leží zejména na nevládním sektoru a to navzdory ekonomickým a personálním výzvám, kterým musí tento sektor čelit -> byrokratické požadavky a náročný způsob získávání finančních prostředků vede k neúplnému dočerpání zdrojů;
• nedostatek personálních kapacit v institucích zodpovědných za projekty v ochraně přírody -> kvůli tomu dochází opět k neúplnému využívání dostupných zdrojů.

Důvody, které vedou k nedostatečnému financování ochrany biodiverzity. Zdroj: https://www.euronatur.org/fileadmin/docs/umweltpolitik/Biodiversitaet/Biodiversity-on-the-brink.pdf

Ochrana přírody a biodiverzity je věcí veřejnou a zajištění finančních potřeb k její ochraně by mělo být naší povinností, nikoliv volbou. Aby byla EU schopna splnit požadované cíle na ochranu biodiverzity do roku 2030, bude nutné zajistit 480 mld. EUR, přičemž pro toto pokrytí se počítá jak s evropskými, tak národními zdroji financí. Česká republika stojí před řadou úkolů, a to jednak efektivně využívat evropské zdroje financí v aktuálním období, jednak také efektivně mobilizovat zdroje národní. Kulaté stoly, které proběhly, jsou jedny z prvních svého formátu, zároveň všechny upozorňují na společný problém – nízkou míru výměny informací a komunikace mezi jednotlivými aktéry. Diskuze formou kulatých stolů by tedy měly být daleko častější, ať už na úrovni EU, tak v ČR.

Odkazy:

1. https://edozoume.gr/wp-content/uploads/2018/11/Natura_2000_and_Jobs_-_Main_report.pdf
2. https://ieep.eu/publications/biodiversity-tracking-in-the-eu-budget-and-financing-the-eu-biodiversity-strategy-2030/