19. března 2024 proběhlo druhé mimořádné jednání EUBP kfinancování biodiverzity. Jednání se zaměřilo na tři hlavní témata – identifikaci a eliminaci environmentálně škodlivých dotací, implementaci zásady „významně nepoškozovat“ a financování biodiverzity na národní úrovni. Kromě aktuálních informací od Evropské komise se se svými novými zkušenostmi a příklady dobré praxe prezentovaly i členské státy EU.

Generální ředitelství pro životní prostředí (DG ENV) podalo informace o připravovaném dokumentu s pokyny k identifikaci environmentálně škodlivých dotací. Jeho dokončení se předpokládá v březnu 2025, zaměřuje se na všechny sektory kromě energetického, a i když nejde o vyčerpávající seznam, bude obsahovat konkrétní příklady dotací, které mají za následek výrazně negativní dopady na životní prostředí.

Identifikace a reforma environmentálně škodlivých dotací v Francii

Francouzské ministerstvo životního prostředí schválilo v listopadu minulého roku národní strategii ochrany biologické rozmanitosti, která již reflektuje nové mezinárodní závazky v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti. Obsahuje 40 opatření a na 200 konkrétních kroků. Opatření č. 37 se zaměřuje na mobilizaci veřejných financí a omezení veřejných výdajů s negativním dopadem na biodiverzitu.

Každý výdaj státního rozpočtu se hodnotí s ohledem na jeho dopad na šest environmentálních cílů inspirovaných evropským Nařízením o taxonomii. V rámci tzv. „The French Green Budget“ probíhá každoroční hodnocení všech výdajů státního rozpočtu, které by mohly mít škodlivý efekt přímo na biologickou rozmanitost. V roce 2022 bylo ve Francii identifikováno 10,2 miliard eur dotací škodlivých pro biodiverzitu, z toho 6,5 miliard eur bylo v rámci společné zemědělské politiky EU.

Dotace s negativním dopadem na biologickou rozmanitost  ve Francii za rok 2022. Spíše než na odstraňování celých dotačních titulů doporučuje francouzské ministerstvo životního prostředí zaměřit se na požadavky, které je nutné plnit pro jejich získání.

Budoucnost zásady „významně nepoškozovat“ ve fondech EU

Andrea Colombo a Cristina Costa Salavedra z Pracovní skupiny na podporu oživení a odolnosti (SG.RECOVER) se ve své prezentaci zaměřily na zásadu „významně nepoškozovat“, jejíž cíle definuje Nařízení o taxonomii, a na ponaučení z Nástroje pro oživení a odolnost, podle kterého členské státy EU včetně ČR zpracovaly Národní plán obnovy (NPO). Ten stanoví, že žádné opatření zahrnuté do NPO by nemělo vést k významnému poškozování environmentálních cílů, tzv. zásadu „do not significant harm“ (DNSH) neboli „významně nepoškozovat“. Již nyní se tento princip uplatňuje v Sociálním klimatickém fondu, Inovačním fondu a Modernizačním fondu a bude se vztahovat i na víceletý finanční rámec (VFR) po roce 2027.

Financování biodiverzity na národní úrovni

Simona Pojar z Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti (DG ECFIN) informovala o tom, že Komise vyhodnotila data pro rok 2023 z průzkumu, jehož cílem je shromáždit informace o postupech ekologického rozpočtování v členských státech a nastínila také další vývoj. Pokud jsou zavedeny postupy ekologického rozpočtování, cílem tohoto průzkumu je lépe porozumět koncepci těchto postupů, jejich provádění a zbývajícím výzvám.

Z průzkumu Green Budgeting Survey Evropské komise mimo jiné vyplývá, že ČR se řadí společně s Kyprem, Lotyšskem a Rumunskem k zemím, které „mají plány“ na zavedení „green budgeting“ postupů. Pozn.: Slovinsko již oproti tomuto grafu své plány přijalo. Barevně zvýrazněné země aplikují více postupů.

Generální ředitelství pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM) dále informovalo o Národních plánech financování biologické rozmanitosti a možnostech, které nabízí Nástroj technické podpory. Kromě jiného byl představen projekt v rámci Nástroje pro technickou podpory, který zahrnuje čtyři státy EU a který má zlepšit schopnost identifikovat, stanovit priority a navrhnout komplexní reformní program v oblasti financování biologické rozmanitosti. Jeho součástí je například identifikace environmentálně škodlivých dotací.

V tomto bloku přednášek rovněž zazněly příspěvky členských států včetně příkladů dobré praxe z Nizozemska a Francie.

Nástroj pro technickou podporu je program EU, který nabízí zemím Unie odborné poradenství přizpůsobené jejich konkrétním potřebám tak, aby mohly samy navrhovat a provádět reformy. Tato podpora nevyžaduje spolufinancování ze strany členských zemí.

Evropská platforma pro biodiverzitu (EUBP – European Union Biodiversity Platform) je pracovní skupina Evropské komise, účastní se jí nejen všechny členské státy a další veřejné subjekty, ale také zástupci odborného i soukromého sektoru a neziskových organizací. Článek k prvnímu mimořádnému zasedání pro financování biodiverzity naleznete zde.