V květnu a červnu letošního roku se v zájmových lokalitách (Třeboňsko, Křivoklátsko, Slavkovský les) uskutečnila 3. série participativních seminářů, o které jsme již referovali zde. Jedním z cílů této série bylo odhalit postoje konkrétních skupin stakeholderů (starostové, úředníci, zemědělci, lesníci, zástupci za ochranu přírody, podnikatelský sektor a turismus) k ekosystémovým službám poskytovaným přírodou v lokalitách. Semináře poskytly řadu zajímavých informací a výstupů a my se některé z nich pokusíme shrnout v následujícím článku.
Jednou z klíčových otázek semináře bylo dozvědět se, které z ekosystémových služeb (ES) v oblasti jsou jednotlivými skupinami stakeholderů nejvíce preferovány. Účastníci semináře byli proto dotazováni, jak důležité jsou pro ně – z hlediska jejich profese – ekosystémové služby v lokalitách. Účastníci hodnotili každou službu zvlášť na pětistupňové škále, od „zcela nedůležité až po velmi důležité pro mou profesi“.
Výsledky ukazují (obr. 1), že nejvíce preferovanou ekosystémovou službou ve všech třech lokalitách je Regulace množství a odtoku vody, za kterou těsně následovala služba Zachování budoucích možností. Těmto dvěma službám přiřadilo hodnotu 4 („velmi důležité z hlediska mé profese“) celkem 9 skupin stakeholderů z celkového počtu 13 skupin stakeholderů.
Tyto dvě služby byly těsně následovány službami Učení a inspirace, Regulace kvality vody a Tvorba a udržování habitatů. Dále velmi těsně následovaly dvě zbývající kulturní služby (Fyzické a duševní zážitky a Podpora identit).
Obr.1. Pořadí ES v lokalitách dle preference stakeholderů (pozn. ES seřazeny dle průměrných hodnot, které jim jednotlivé skupiny stakeholderů připsaly na škále 0-4; oranžově označeny kulturní ES, zeleně regulační ES, modře materiální ES)
Lze konstatovat, že regulační služby spojené s vodou v krajině a všechny čtyři kulturní služby spolu se službou Tvorba habitatů ovládly z hlediska preferencí žebříček.
I ostatní regulační ekosystémové služby (regulace hazardů, škodlivých organismů, klimatu, kvality vzduchu, opylování) byly hodnoceny poměrně vysoko (na škále jim účastníci připisovali v průměru hodnotu 3,4, tzv. neutrální až důležité). Výsledky ukazují, že zvýšený zájem o regulační služby jeví téměř všechny skupiny stakeholderů napříč všemi lokalitami.
Co se týče kulturních ekosystémových služeb, drtivá většina stakeholderů napříč všemi lokalitami jim přiřazovala vysoké hodnoty (hodnoty 12-16, viz obr. 2). Ukázalo se, že tyto služby jsou důležité – velmi důležité pro všechny zainteresované strany.
Nepotvrdil se tak předpoklad, že vybrané kulturní služby (např. Fyzické a duševní zážitky a Podpora identit) budou velmi důležité pouze pro vybrané skupiny stakeholderů, např. pro zástupce turismu a starosty. Kulturní služby jsou preferovány napříč všemi skupinami ve všech třech lokalitách bez ohledu na profesi. Obdobné zkušenosti (vysoká preference pro kulturní služby) uvádějí v odborné literatuře i další autoři z jiných evropských zemí (např. ze Španělska, Německa, Francie).
Obr. 2. Preference skupin stakeholderů ke kulturním ES v lokalitách (součet všech bodů za všechny čtyři kulturní služby, max. možný počet bodů je 16)
Naproti tomu Materiální ekosystémové služby získaly obecně nejméně preferenčních hlasů (hodnoceny byly nejčastěji jako spíše nedůležité – neutrální) a v konečném součtu tak získaly nejméně bodů (označeny modře, umístěny ve spodní části tabulky, obr.1). Nicméně i přesto existují vybrané skupiny stakeholderů, které je preferují. Jako důležité – velmi důležité byly materiální služby (potrava a krmivo, materiály, energie) uvedeny skupinami lesníků a zemědělců, částí podnikatelů a starostů. Velmi nízké preference k materiálním službám uvedli zástupci ochrany přírody, úředníci a zástupci turismu.
Účastníci byly také dotazováni, zda mají možnost prostřednictvím své profese nějakým způsobem ovlivňovat ekosystémové služby v lokalitě. V případě, že odpověděli ano, měli svůj vliv ohodnotit na škále 1-4 a také uvést jakým způsobem konkrétně danou službu ovlivňují.
Kulturní služby spolu s regulační službou Tvorba a udržování habitatů byly označeny jako služby, na něž mají stakeholdeři v oblastech největší vliv. Naproti tomu jako služby s nejmenší možností ovlivňovat byly označeny materiální služby.
Zástupci ochrany přírody ve všech třech lokalitách hodnotili svůj vliv na poskytování služeb v oblasti na vysokých škálách (významný-velmi významný vliv); významný vliv na služby v oblasti uváděli také lesníci a zemědělci z lokality Křivoklátsko (obr. 3).
Naopak starostové, zástupci podnikatelského sektoru a zástupci za turismus hodnotili svůj vliv na služby v území jako spíše menší (malý-mírný vliv).
Nejčastěji zmiňovaným způsobem, jak ES v lokalitách ovlivňovat, byly rozhodovací procesy (tento způsob uváděli zejména zástupci ochrany přírody a zástupci úředníků). Dalšími možnostmi, jak mohou stakeholdeři ovlivňovat ES v území byli: územní plánování (opět uváděno zejména zástupci ochrany přírody, úředníky a také starosty obcí), přímé působení v krajině (tento způsob vlivu byl uveden u skupin podnikatelů, zemědělců, lesníků a starostů a rovněž částí zástupců ochrany přírody). V neposlední řadě byl jako jeden z vlivů na ES v oblasti uvedena také komunikace s veřejností, osvětová a výchovná činnost – tuto možnost uváděli zejména zástupci za turismus a starostové municipalit.