Čtvrtým kolem seminářů jsme završili pravidelné setkávání s místními aktéry v případových studiích projektu IP LIFE Jedna příroda. Cílem případových studií ve třech chráněných územích ČR je identifikovat a hodnotit významné přínosy přírody lidem a jejich vztahy metodou socio-kulturního hodnocení.
Pro tento typ hodnocení je pro nás klíčová spolupráce se širokým spektrem místních aktérů, kteří ovlivňují zdejší přírodu a krajinu. Čtyři kola seminářů ve třech CHKO nakonec znamenala přes 140 účastí různorodých představitelů ochrany přírody, zemědělství, lesnictví, turismu, místních podnikatelů, starostů a starostek obcí, úředníků i vědy a výzkumu. Díky tomu jsme mohli zachytit komplexní informaci o podobách vztahu člověka, přírody a jejích hodnot v lokalitách. Semináře byly vždy zaměřeny na konkrétní aspekty přínosů přírody lidem, čemuž jsme věnovali i dříve publikované příspěvky na tomto webu. O náplni prvního kola seminářů, rozhovor s účastníkem druhého kola seminářů i o třetím kole seminářů si můžete přečíst v samostatných článcích.
Letošní setkání se uskutečnila ve dnech 22. 2. 2024 v CHKO Třeboňsko, 27. 2. v CHKO Slavkovský les a 29. 2. v CHKO Křivoklátsko. Semináře jsme již tradičně zahájili krátkým teoretickým úvodem, který představil cíle a náplň projektu Jedna příroda a osvěžil koncept přínosů přírody lidem (též známých jako ekosystémové služby). Dále jsme účastníkům stručně připomněli obsah předchozích kol seminářů a představili jsme dříve získané výsledky.
Hlavní náplň čtvrtého setkání tvořila společná diskuze všech účastníků u kulatého stolu. Diskuze se točila kolem tří hlavních témat, která rozvíjela a doplňovala získané poznatky z předchozích seminářů. Při diskuzi jsme znovu používali karty IPBES Game, které představují 16 relevantních ekosystémových služeb pro území ČR a jejich stručnou definici včetně konkrétních příkladů. V první tématu jsme se zaměřili na preference pro ekosystémové služby z různorodých hodnotových hledisek, konkrétně na vnímání jejich hodnoty z ekologického, ekonomického a společenského pohledu. Dále místní aktéři diskutovali svou vizi harmonického rozvoje a udržitelnosti správy ekosystémových služeb v příslušné lokalitě. Nakonec bylo nastoleno téma příležitostí a bariér pro implementaci konceptu ekosystémových služeb ve vlastní profesní praxi účastníků.
Diskuze u kulatých stolů přinesla řadu zajímavých, do určité míry i regionálně specifických podnětů. Obecně přítomní účastníci ze všech lokalit vyzdvihovali nutnost citlivé správy ekosystémových služeb se znalostí místního kontextu. Debata se točila také okolo vzdělávání všech věkových skupin, osvěty veřejnosti a hledání finančních prostředků na podporu nemateriálních a regulačních přínosů v krajině, včetně podpory dobrovolnictví. Z hlediska podpory využití ekosystémových služeb ve vlastní profesi účastníků byla nejčastěji vyzdvihována problematika legislativního ukotvení konceptu, proškolení odborníků pro podporu jeho využití na všech úrovních státní správy a přetavení výsledků výzkumů do aplikovatelných metodik. Témata z kulatých stolů se často zrcadlila i v diskuzích při terénní exkurzi, která na kulaté stoly volně navazovala. Na Třeboňsku ji vedl ornitolog Petr Musil v přírodní rezervaci u rybníku Rod, ve Slavkovském lese nás provedl botanickou zahradou v Bečově nad Teplou ředitel zahrady Jiří Šindelář a na Křivoklátsku jsme se podívali do zachovalého lesního porostu v katastru obce Velká Buková s ředitelem Lesního parku Křivoklátsko Miroslavem Pechou.
V Bečově nad Teplou provázel účastníky terénní části semináře v botanické zahradě její ředitel Jiří Šindelář.
Sérii participativních seminářů jsme uzavřeli rozloučením a předáním drobné upomínky přítomným aktérům. Velké poděkování patří nejen jim, ale i všem ostatním účastníkům předchozích kol, kteří svým osobním a profesním pohledem přispěli k zhodnocení přínosů přírody v případových studiích projektu Jedna příroda.