KDO SE STARÁ O NATURU 2000: Nevládní organizace

13. 12. 2023 | Aktivity v čase

Tento článek je již šestým ze série věnované subjektům pečující o soustavu Natura 2000. Prvních pět článků bylo věnováno všem pěti orgánům ochrany přírody (OOP), kterým povinnost péče o lokality vyplývá ze zákona (zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Poprvé se zaměříme na subjekty, které nejsou OOP, nicméně bez jejich činnosti by péče o lokality soustavy Natura 2000 nebyla vůbec možná. Hovoříme o správcích pozemků, zemědělcích, vlastnících a také o nevládních neziskových organizacích (NNO) na ochranu přírody.

Ačkoliv mají neziskové organizace na ochranu životního prostředí v Česku poměrně silnou tradici, tvoří jen 0,6 % ze všech nevládních organizací v ČR (Český statistický úřad, 2018). Pro českou ochranu přírody, včetně soustavy Natura 2000, jsou však klíčovými aktéry, neboť se zabývají praktickou ochranou a managementem na lokalitách, dále výchovou a osvětou veřejnosti, prací s dobrovolníky či se účastní správních řízení.

Ruční odklízení biomasy z lokality není lehká práce – vede však k udržování bezlesí a zachování hodnotného ekosystému. V PP Mokřad u Slováckých strojíren zajišťuje praktický management spolek Tři Kavky, z. s., z rozpočtu Zlínského kraje.

Při péči (nejen) o soustavu Natura 2000 je pro nevládní organizace zásadní disponovat finančními prostředky. Příjem NNO je tvořen zejména veřejnými zdroji (dotace a půjčky), dále členskými a firemními příspěvky či příspěvky veřejnosti, nemalý podíl tvoří také dobrovolnictví (informace souhrnně pro všechny NNO v ČR, Český statistický úřad, 2018). V rozsahu nutném pro péči o cenné lokality však pro nevládní organizace není možné spoléhat se pouze na dobrovolnickou činnost. Nevládní organizace, které jsou zhotovitelé prací v rámci chráněných území, totiž zároveň naplňují svými aktivitami zákonné povinnosti orgánů ochrany přírody. NNO využívají pro realizaci projektů národní zdroje (Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Program na podporu projektů nevládních neziskových organizací) i evropské zdroje (program LIFE, OPŽP, programy Interreg či v minulých letech poměrně hojně fondy EHP a Norska). Dále jsou využívány veřejné sbírky, dary či sponzorství ze strany soukromého sektoru.

Ačkoliv se může zdát, že výčet dostupných zdrojů je poměrně široký, nevládní organizace se potýkají s řadou problémů a překážek. Při realizaci projektu je totiž hlavní zodpovědnost nesena právě organizacemi, to znesnadňuje jejich činnost a v konečném důsledku také pomoc orgánům ochrany přírody v plnění zákonných povinností. Dle Analýzy dostupných zdrojů financování pro soustavu Natura 2000, která vznikla v rámci projektu Jedna příroda, se jedná například o tyto problémy:

ze strany státu chybí mechanismus nízkoúročených nebo bezúročných půjček;
kofinancování pro NNO by nemělo být vyšší než 5–10 %;
financování projektů by mělo být umožněno formou předfinancování zálohovou platbou předem;
proces proplácení výdajů poskytovatelem finančních prostředků by se měl zrychlit;
některé z prioritních oblastí často nebývají podpořeny ze 100 % (nakládání s vodou apod.).

Role NNO při péči o soustavu Natura 2000 je nezastupitelná a bez jejich činnosti by aktuálně nebylo možné naplňovat cíle národních i evropských strategií na ochranu přírody. Kromě praktických činností v terénu v rámci chráněných území, výchovy a osvěty a práce s veřejností je nutné vyzdvihnout vysoký odborný základ a zkušenosti, které z nevládních organizací dělají stěžejní partnery nejen při přípravě, ale hlavně při implementaci strategií na ochranu přírody.